Čím víc se potím, tím víc hubnu a další mýty o potu

Je pravda, že trénovaní lidé a sportovci se obvykle začínají potit dříve a často i více, protože jejich organismus má účinnější systém ochlazování. Díky tomu zvládají vysoké teploty lépe a mají nižší riziko přehřátí. Ale jinak samotným potem rozhodně nikdo nezhubne, protože je to tekutina, kterou tvoří hlavně voda, obsahuje ale i minerály a další látky. Jeho hlavním úkolem je odvést přebytečné teplo a udržovat stálou tělesnou teplotu.

To není pravda. Pot produkují především ekrinní potní žlázy, které máme po celém těle. S věkem se aktivita některých z nich mění. Například apokrinní žlázy, které se podílejí na vzniku tělesného pachu, začínají být aktivní až v pubertě vlivem hormonů.

Jak běží léta a člověk stárne, klesá účinnost termoregulačních mechanismů a potní žlázy nemusí reagovat tak rychle a efektivně jako v mladším věku. Starší lidé proto bývají náchylnější k přehřátí a během vln veder by měli o to víc dbát na dostatečný pitný režim a nepřeceňovat své síly.

To je pravda. Velkou roli hraje genetika. Sklon k nadměrnému pocení neboli hyperhidróze bývá často vrozený. Proces ale ovlivňuje i tělesná hmotnost, fyzická kondice, hormonální nastavení, stres a užívání některých léků. Obecně platí, že lidé s nadváhou se při stejné zátěži potí víc než štíhlí jedinci, protože tělo musí odvádět víc tepla. Běžně člověk vyprodukuje kolem jednoho litru potu denně. V extrémním horku nebo při intenzivní fyzické zátěži může produkce vzrůst. Při maximální aktivitě potních žláz dokáže tělo vytvořit až tři litry potu za hodinu.

To je nesmysl. Jednak ohrožujete své zdraví, zároveň při nedostatečném příjmu tekutin začne tělo vysílat signály, které vedou ke zhoršené regulaci tělesné teploty. Pocení pak může být paradoxně ještě výraznější. Pocení zvyšují také pálivá jídla, kofein nebo nikotin. Nejčastější chybou v horkých dnech je ale právě nedostatečný pitný režim, problém může být i v nošení neprodyšného syntetického oblečení, které brání odpařování potu. Pocení je pro tělo nezbytné, jde o důležitou regulační funkci organismu. Omezovat by se mělo pouze nadměrné pocení, které člověku způsobuje výrazné obtíže.

Někdy ano. Náhlé nebo výrazně zvýšené pocení může být příznakem některých onemocnění. Častěji se objevuje u zvýšené funkce štítné žlázy, cukrovky, tuberkulózy, některých neurologických nebo nádorových onemocnění. Emočně podmíněné pocení se zase často vyskytuje u citlivějších lidí, a to hlavně ve stresových situacích. Nejčastěji se projevuje na dlaních, ploskách a v podpaží.

Ano, nadměrné pocení může vyřešit odborník. První možností jsou antiperspiranty, které omezují tvorbu potu působením na vývody potních žláz. Pokud však nestačí, často se využívá aplikace botulotoxinu. Ten zablokuje přenos nervového vzruchu k potní žláze a zabrání uvolňování potu. Efekt přetrvává šest až dvanáct měsíců. Dalšími možnostmi jsou iontoforéza, léky nebo chirurgické metody, jako je odstranění potních žláz či přerušení nervových vláken zodpovědných za pocení. Vhodnost metody musí vždy posoudit dermatolog či chirurg.