Časné příznaky Alzheimerovy choroby, které byste neměli ignorovat

Občasné hledání klíčů, nemožnost si vzpomenout na určité jméno či drobné výpadky paměti k našemu zrychlenému životu patří. Obvykle s brzkým příchodem Alzheimerovy choroby nemají mnoho společného. Většinou za to může stres, špatný spánek či mozková mlha.

Mnohem horší je, když si člověk nedokáže zapamatovat nově naučené informace, zde už o předzvěst onemocnění opravdu může jít. Dotyčný se tak opakovaně ptá na jednu a tutéž věc, spoléhá se na nejrůznější pomůcky pro zapamatování nebo využívá ostatní členy rodiny pro připomínání věcí apod. Pokud se jeho problémy neustále zhoršují, pak je vždy dobré vyhledat lékaře.

Dalším varovným signálem mohou být potíže s koncentrací a řešením problémů. Velmi frustrující a matoucí začnou být úkoly, které zahrnují čísla, jako je dodržování gramáží v receptu nebo vyřizování složenek v domácnosti apod.

Časté je pak i chybování v každodenních rutinách - zapomínaní jednotlivých kroků a postupů při nejrůznějších činnostech nebo příliš dlouhý čas při řešení úkolů, které dříve bývaly jednoduché a časově nenáročné.

Když Alzheimerova choroba začne ovlivňovat mozek, najednou se mohou zdát příliš složité a matoucí i běžné či dříve lehce splnitelné úkoly. Pokud má dotyčný náhlé potíže s věcmi, které pro něj do té doby byly samozřejmostí, např. cesta do oblíbeného obchodu, ovládání domácích spotřebičů apod., pak je vyhledání lékařské pomoci skutečně namístě.

Občas každý ztratí pojem o tom, jaký je den v týdnu. Na tom není nic špatného. Pokud ale člověk začne být dezorientovaný v tom, kde je, jak se tam dostal, či v tom, kolik je hodin a jaké je roční období, může se opravdu jednat o zmatenost související s Alzheimerovou chorobou.

Bloumání nebo ztrácení se na dříve známém místě je opět důvod, kvůli kterému je dobré zajít k lékaři.

Za problémy s očima může stát také Alzheimerova choroba. Nejde přitom o problémy samotných očí, ale potíže pramenící ze změn ve funkci mozku.

Člověk má obvykle problémy s odhadováním vzdálenosti, potíže se čtením nebo nedokáže věci vnímat do hloubky. Zmateně se může cítit na schodech a dalších nerovnostech, snadno také může způsobit autonehodu či jiné nehody spjaté se špatným odhadem vzdálenosti. O to důležitější je, aby takový člověk nesedal za volant automobilu ani jiného dopravního prostředku, včetně koloběžky či kola.

Jakmile začne být pro člověka stále obtížnější běžná komunikace, např. se odmlčí uprostřed věty, špatně se mu budou vybavovat běžná slova či je začne zaměňovat, pak se opět může jednat o rané stadium Alzheimerovy choroby. Jelikož se jedná o poměrně frustrující záležitost, může se také stát, že nemocný začne mluvit méně a postupně se bude vyhýbat všem společenským situacím.

Každý jednou za čas nemůže najít peněženku či mobilní telefon. Jakmile se to ale začne stávat příliš často, a to zejména z toho důvodu, že začne věci umisťovat na neobvyklá místa (např. peněženku do lednice, mobil do koupelnové skříňky apod.), kde je doslova hloupost je hledat, pak se opět může jednat o počínajícího alzheimera. Velmi znepokojující také může být, pokud dotyčný v takovém případě začne obviňovat ostatní z toho, že mu tyto věci vzali nebo schválně někam schovali. Dalším příznakem tak může být i rostoucí zmatek a paranoia.

Dalším varovným signálem může být pokles schopnosti úsudku. Například pokud naletíte podvodníkům, kterým darujete velké částky na pochybné účely, nebo vyjdete ven v zimním oblečení, když je letní počasí.

Další známkou počínající demence může být i to, když lidé začnou zanedbávat osobní hygienu, přestanou se o sebe starat nebo přestanou mít zábrany a začnou dělat věci, které je z pohledu bezpečnosti mohou ohrozit.

Alzheimerova choroba ovlivňuje rozhodovací centra v mozku, což může vést k neobvyklým i riskantním rozhodnutím.

S narůstajícími kognitivními potížemi mozku se často stává, že lidi přestanou bavit všechny ty věci, které do té doby milovali. A je jedno, zda jde o koníčky, sport, či práci. Může to být dáno i tím, že se začnou stydět za své problémy s pamětí a komunikací, a proto se raději izolují. Bohužel právě sociální izolace urychluje kognitivní pokles funkce mozku, tudíž se jejich stav může rychleji zhoršovat, než by tomu bylo, kdyby zůstali společensky aktivní.

Neočekávané změny nálady nebo chování mohou také signalizovat něco horšího, než jen špatný den. Jedinci v raných stadiích Alzheimerovy choroby se mohou stát úzkostlivými, podrážděnými, podezřívavými nebo depresivními. Mohou se snadno rozrušit nebo projevovat menší zájem o kdysi oblíbené aktivity, jak už bylo výše řečeno. Tato emocionální turbulence je často reakcí na rostoucí vnitřní zmatek nebo strach.