Článek
Státy EU se podle zdrojů Euroactivu snaží o aktualizaci pravidel, která již byla změněna zrušením dohody EU o zjednodušení vízového režimu s Ruskem po jeho invazi na Ukrajinu v roce 2022. Pokud se státy na změně pravidel dohodnou, znamenalo by to harmonizaci vstupu napříč unijním blokem, protože vydávání víz zůstává v kompetenci jednotlivých členských zemí.
Některé ze zemí ovšem usilují o úplný zákaz vstupu občanů Ruska do EU, to by ale vyžadovalo schválení kvalifikovanou většinou států. Je zatím velkou neznámou, zda nastane shoda.
Většina zemí EU, které sousedí s Ruskem nebo jsou v jeho blízkosti, vydávání víz ruským občanům výrazně zpřísnila. „Polsko, pobaltské státy, Česko a Finsko svým východním sousedu dveře zavřely,“ připomíná Euroactiv.
Naopak státy, kde je turistika významnou součástí národních ekonomik, což je například Itálie, Španělsko, Řecko, Francie či Maďarsko, jsou při udělování víz relativně liberální a spoléhají se na ruské turisty.
Podle údajů Evropské komise za rok 2024 získalo schengenská víza více než půl milionu Rusů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozímu roku. Tlak na určitá omezení přichází i v souvislosti s vysokým počtem ruských turistů, kteří dorazili do Evropy letos v létě.
„Nemůžeme akceptovat, že Rusové cestují a užívají si života, zatímco jejich vláda denně zabíjí Ukrajince a ohrožuje naši bezpečnost,“ řekl jeden diplomat EU a zdůraznil, že ti, kteří přicházejí do zemí EU, patří k bohatší částí ruské střední třídy.
Rusové, kteří žijí v exilu před těmito pokusy varovali. Nechtějí, aby Unie směšovala obyčejných občanů s příznivci Kremlu. Jedním z těch, kteří nejsou návrhu nakloněni je například Julia Navalná, vdova po zesnulém opozičním vůdci Alexeji Navalném. Šéfce evropské diplomacie Kaje Kallasové v dopise napsala, že by se Unie měla zaměřit spíše na oligarchy a propagandisty než na turisty.
„Sankce by měly být zaměřeny na oligarchy, bezpečnostní úředníky, propagandisty a další komplice režimu, nikoli na běžné občany,“ napsala Navalná a jako příklad jmenovala osobnosti, jako je ruský dirigent Valerij Gergijev, miliardář Leonid Mikhelson a další spojenci Kremlu.
V souvislosti s novým balíkem sankcí se intenzivněji hovoří rovněž o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chce, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
„Zatčení v Rumunsku z minulého týdne a vyhoštění běloruského ‚diplomata‘ z Prahy je dalším důkazem, že bychom měli omezit pohyb,“ řekl další diplomat EU.
Český návrh je na stole již téměř dva roky, ale dosud neměl dostatečnou podporu. U některých skeptičtějších zemí přetrvávají pochybnosti o tom, jak efektivně lze toto opatření vymáhat bez kontrol na vnitřních hranicích. Existují také obavy, že by taková opatření vyvolala ruskou odvetu proti evropským diplomatům v Moskvě.
