Hlavní obsah

Země EU se shodly, že z výnosů ze zmrazených ruských aktiv vyzbrojí Ukrajinu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

8. 5. 2024, 16:18

Zástupci členských zemí Evropské unie se ve středu v Bruselu shodli, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě využijí k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci této země. Informovalo o tom belgické předsednictví.

Článek

Návrh, aby se 90 procent výnosů použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF), v březnu předložila Evropská komise (EK). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci Ukrajiny.

Nynějšímu dosažení shody předcházely dlouhé debaty. Některé země totiž měly problémy s využitím peněz na vojenské účely. Belgické předsednictví ale přišlo s kompromisním návrhem, který uspokojil i ty země, které si přály zůstat neutrální, jako například Rakousko, Malta, Kypr či Irsko.

🇺🇦 EU ambassadors agreed in principle on measures concerning extraordinary revenues stemming from Russia’s immobilised assets.

👉 The money will serve to support #Ukraine's recovery and military defence in the context of the Russian aggression.
— Belgian Presidency of the Council of the EU 2024 (@EU2024BE) May 8, 2024

Výhrady k posílání vojenské pomoci na Ukrajinu už dříve daly najevo i Slovensko a Maďarsko. Česko naopak podporovalo využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě jak na rekonstrukci, tak na obranu válkou zmítané země.

Západní státy v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Právě výnosy z těchto aktiv chce Evropská komise poskytnout Ukrajině.

Celkový finanční příspěvek pro Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv by se letos mohl pohybovat kolem 4,5 miliardy eur (více než 112 miliard Kč). První finance by Kyjev mohl získat už v červenci. Bouřlivé diskuse se vedly rovněž o tom, kolik peněz si Euroclear může ponechat na své výdaje. Částka byla v průběhu jednání snížena ze tří procent – s čímž země EU nesouhlasily – na 0,3 procenta.