Hlavní obsah

Znevýhodněné děti vyhnat z běžných škol. Motoristé vytáhli do boje proti inkluzi

Motoristé podporovaní SPD i premiérem Andrejem Babišem (ANO) se pustili do boje za svou verzi ukončení inkluze ve školách. Ředitelům hodlají umožnit zbavovat se dětí, které potřebují se vzděláváním více či méně pomoci. Kromě toho by podle motoristického receptu mělo být možné žáky dočasně vyloučit ze školy a jejich rodičům pak Motoristé míní nařídit, aby s potomkem zůstali doma až 30 dní. Ředitelé mají mít také možnost nařídit rodičům návštěvu poradny.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Předseda Motoristů sobě Petr Macinka

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Motoristé navrhují omezit přístup znevýhodněných dětí do běžných základek, což by se dotklo asi 160 tisíc žáků s různými formami podpory.
  • Ředitelé by mohli odmítnout děti s podpůrnými opatřeními 1. až 3. stupně a děti se 4. až 5. stupněm by mohly být zcela vyloučeny z běžného vzdělávání.
  • Rodiče těchto dětí by ztratili nárok na spádovou školu, v případě vyloučení by jim hrozilo nařízení zůstat s dítětem doma až 30 dní.
Článek

„Inkluze znamená, že i když je tělesně někdo postižen, má tělesný handicap a v hlavě to má v pořádku, tak samozřejmě by byla hloupost, a to jsem vždycky říkal, ho odsouvat do nějaké třídy. Já myslím u inkluze, že tam nezůstane kámen na kameni v tom zlu,“ avizoval minulý týden předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka v pořadu Ptám se já.

Inkluze na běžných základních školách je v těchto dnech pro koalici žhavým tématem k jednání.

Přestože by se mohlo zdát, že Motoristé zřejmě cílí dle slov Macinky na děti s mentálním postižením či poruchami chování, jejich návrhy se týkají každého přibližně 160 tisíc žáků, kterým škola poskytuje některou z forem podpory včetně třeba dyslektiků. Všichni totiž spadají pod inkluzi, neboli společné vzdělávání v běžných školách. Celkem je na základkách asi milion dětí.

Podle plánů Motoristů by se bez nároku na spádovou školu mohly ocitnout i děti, které potřebují jen menší míru podpory. Školy dnes výuku přizpůsobují například dysgrafikům a dyslektikům, dětem s poruchami zraku, sluchu či řeči, ADHD, sociálně slabým, ale i autistům a mnohým dalším. Pokud by se jich ale sešlo více v jedné třídě, ředitelé by je mohli začít odmítat.

Žáci s podpůrným opatřením v běžných třídách ZŠ ve školním roce 2025/2026

celkem 1. stupeň2. stupeň3. stupeň4. stupeň5. stupeň
159 87540 25375 11141 8242 64245

Zdroj: Statistická ročenka MŠMT

„Ředitel školy má právo odmítnout dítě s podpůrným opatřením prvního až třetího stupně v závislosti na kombinaci dětí s podpůrnými opatřeními ve třídě,“ stojí v návrhu Motoristů, který mají Novinky k dispozici.

Anketa

Souhlasíte s tím, aby se znevýhodněné děti vyjmuly z běžných škol?
Ano
59,2 %
Ne
40,8 %
Celkem hlasovalo 7192 čtenářů.

Šlo by o faktické zastropování. Dovětek například uvádí, že pokud by byl ve třídě žák s přiznanou podporou ve třetím stupni, už by v ní nemohl být žák ve druhém stupni.

Rodiče těchto dětí by si tak nemohli být jistí, zda je přijme spádová i jiná běžná základní škola. O podpoře v prvním stupni rozhodují samotné školy, poradny pak určují míru podpory ve druhém až pátém stupni, a to na omezenou dobu. Děti tak mohou podporu získávat, ale i ztrácet podle potřeby, a to i v průběhu školního roku.

Nejzranitelnější mají smůlu

Výběr článků

Načítám