Článek
Mapa východní Ukrajiny připravená USA, kterou si Trump a Zelenskyj během jednání prohlédli, podle listu The Wall Street Journal ukázala, že Doněcká oblast, kterou chce Rusko získat a kde se nacházejí některé z nejmocnějších obranných struktur Ukrajiny, je ze 76 procent pod kontrolou Moskvy. Zbytek ovládá Ukrajina.
Ukrajina zbudovala ve frontových oblastech tisícikilometrové obranné linie, které kombinují betonové bunkry, protitankové příkopy a nejmodernější technologie, jako jsou drony nebo pozemní robotické systémy. Podle portálu Politico jde o komplexní systém. Zároveň Ukrajinci reagují na měnící se ruskou útočnou taktiku stavbou nízkých opěrných bodů obrany, které jsou méně viditelné pro drony hemžící se v oblacích. Odevzdáním obranných linií v oblasti Donbasu by se Ukrajina zcela otevřela a zůstala naprosto nechráněná před další případnou ruskou invazí.
Zelenskyj uvedl, že by bylo obtížné přestěhovat obyvatelstvo a zrušit ústavní zákaz vzdát se území. Zároveň ale sdělil, že by mohl zvážit „proporcionální“ výměnu.
Zelensky and Trump are standing in front of a map of Ukraine. But remember: these are not just imaginary borders — these are millions of Ukrainian lives we are talking about.
Posted by Roman Sheremeta on Monday, August 18, 2025
Evropští lídři se snažili popsat význam územních ztrát Ukrajiny tak, aby jim Trump porozuměl. Německý kancléř Friedrich Merz tak přirovnal ruský požadavek na vydání celého Donbasu k požadavku, aby se Spojené státy vzdaly Trumpova domovského státu Floridy.
„Bašta proti Hunům“
Finský prezident Alexander Stubb zase označil východoukrajinská města Kramatorsk a Slavjansk za „baštu proti Hunům“. Podle zdrojů The Wall Street Journal tento popis na Trumpa zřejmě zapůsobil.
Putin si podle agentury Reuters představuje výměnu území tak, že Rusko vrátí území, která okupuje v Sumské a Charkovské oblasti, a za to získá kompletní Doněckou a Luhanskou oblast. Rusové by se tak vzdali zhruba 1400 kilometrů čtverečních, zatímco Ukrajina by přišla o 6600 kilometrů čtverečních Donbasu, který Doněckou a Luhanskou oblast zahrnuje, což rozhodně nelze nazvat „proporcionální výměnou“.
Šéf Kremlu také usiluje mimo jiné o přinejmenším formální uznání ruské suverenity nad Krymem, který Moskva v roce 2014 anektovala. Podle agentury Reuters ale z informací o jednání na Aljašce nebylo jasné, zda by mu stačilo uznání ze strany americké vlády, nebo to bude požadovat od všech západních mocností a Ukrajiny.
Výměnou je Putin přístupný k bezpečnostním zárukám, které by se podobaly aliančnímu Článku 5, ovšem bez členství v NATO. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v této souvislosti uvedl, že Berlín a jeho spojenci na bezpečnostních zárukách usilovně pracují. Připojit by se měly i USA. V Německu se v této souvislosti hovoří o možném vyslání vojáků na Ukrajinu k zajištění míru. Kancléř Merz to nevyloučil, zásadně proti se staví levicová opozice.
