Článek
„Na nic nečekejte a vytvořte zónu smrti,“ radil podle webu Postimees pobaltským zemím Brovdi. Podle něj z jeho plánu pro obranu před Ruskem může těžit celá Evropa.
Hlavním cílem zmíněného plánu, který Brovdi rozdělil do pěti kroků, je zabránit nepříteli ve vstupu na pobaltské území.
Prvním krokem je podle něj vytvoření „zóny smrti“ podél hranic s Ruskem a v případě Litvy podél hranic s Běloruskem. Řeč je o oblasti široké dva až pět kilometrů, kde by drony mohly nerušeně operovat a ničit vše, co se hýbe.
„Úplně tam všechno vyčistěte. Musí to být zcela otevřená oblast, kde drony mohou ničit absolutně vše, co se hýbe. Nesmí být místo, kde se lze schovat za stromy nebo budovy. Všechno musí být viditelné. Je to, obrazně řečeno, vaše nárazníková zóna,“ řekl.
Druhým krokem je výstavba speciální infrastruktury. V tomto ohledu „Maďar“ poukazuje na to, že podle ukrajinských válečných zkušeností jsou pro ovládání dronů nejspolehlivější optické kabely.
„Položte je pod zem, 30 až 50 centimetrů hluboko. Celá hranice by měla být pokryta sítí optických komunikací ve formě mřížky,“ řekl ukrajinský velitel. Tato podzemní infrastruktura by umožnila instalaci tolika odpalovacích míst pro drony, kolik bude potřeba, zatímco operátoři by je ovládali na dálku – z Rigy, Vilniusu, Londýna nebo jakéhokoli jiného místa.
Třetím krokem je vybudování efektivní taktické sítě protivzdušné obrany krátkého dosahu, která dokáže „vidět“ na 15 až 30 kilometrů.
„Takové systémy by měly být hustě rozmístěny podél plánované zóny smrti, aby detekovaly všechny nepřátelské průzkumné a útočné drony v jakékoli výšce a zničily je pomocí stíhaček, elektronického boje nebo jiných prostředků. Drahé radary a drahé systémy protivzdušné obrany by měly zůstat hlouběji v pozadí, protože ty by nepřítel napadl jako první a vyřadil je z provozu,“ vysvětlil Brovdi.
Je to jako boršč
Čtvrtým krokem je zřízení alespoň jedné specializované brigády dronů v každém pobaltském státě. Na Ukrajině má jedna taková brigáda 300 posádek, které obsluhují drony pro různé účely.
„Maďar“ tento koncept nazývá „receptem na boršč“ – podobně jako boršč není dobrý, pokud chybí jedna klíčová ingredience, tak i dronové síly nefungují, pokud chybí jakákoli složka zmíněného systému.
Ve válce může taková brigáda pokrýt 100 kilometrů fronty a v době míru 500 až 600 kilometrů hranice. V ideálním případě by si podle něj Estonsko, Lotyšsko a Litva měly zřídit vlastní samostatné jednotky bezpilotních systémů, jak to udělala Ukrajina a nyní Rusko.
Ukrajina nabízí pomoc s výcvikem
Pátým krokem je rozvoj schopnosti zasáhnout logistické a vojenské cíle postupujícího nepřítele. To vyžaduje drony středního a dlouhého doletu a vycvičené operátory. „Cílem je narušit plány nepřítele, zasáhnout způsobem, který ho donutí změnit plány a časový harmonogram,“ vysvětlil Brovdi. Uvedl, že Ukrajina ráda nabídne pomoc s výcvikem.
Podle něj by vytvoření „zóny smrti“ a položení optické sítě mohlo být hotové letos, a to bez miliard eur. „Stálo by to několik milionů (eur) a zvládnete to sami a rychle,“ řekl. „Za předpokladu, že vám stát nebude stát v cestě a že se nebudete zaplétat do sporů o soukromou půdu,“ doplnil.
Zároveň Brody kritizoval reakci NATO na ruské provokace. „Letadlo vletí na vaše území, pak raketa, pak letadlo přeletí a provede průzkum, pak se přiblíží válečná loď – a vy jen vyjádříte znepokojení a řeknete, že se vám to nelíbí. Udeřte, jakmile se to přiblíží! Udeřte – nechte to spadnout nebo potopit a ono se nevrátí,“ radil. „Ale to vy (členové NATO) neuděláte. Místo toho se mezi sebou začnete dohadovat, zda reagovat, nebo ne,“ zdůraznil.
