Článek
Jižní Osetie, která leží asi 50 kilometrů severně od Tbilisi, se odtrhla od Gruzie ve válce v letech 1991 až 1992. V roce 2008 pak svedla Gruzie s Ruskem o Jižní Osetii krátkou válku, kterou prohrála. Následně Jižní Osetie spolu s dalším gruzínským separatistickým regionem Abcházií vyhlásila samostatnost, kterou kromě Ruska uznala jen hrstka států. Tbilisi tato území považuje za okupovaná.
V pátek se v Jižní Osetii konalo hlasování s cílem určit příštího prezidenta regionu. Po sečtení více než 99 procent hlasů vede podle „ústřední volební komise“ s více než 85 procenty hlasů úřadující de facto vůdce regionu Kambolov, píše gruzínský server Civil. Předčasné volby podle něj úřady vyhlásily po červnové rezignaci prezidenta Alana Gaglojeva, jenž odešel do Ruska, aby působil jako poradce prezidenta Vladimira Putina.
Funkci prozatímního vůdce tehdy převzal Kambolov - někdejší ruský činitel narozený v Severní Osetii, který neměl k Jižní Osetii žádné předchozí vazby, píše web Civil a Reuters. Podle gruzínského webu jeho zvolení do čela regionu umožnil květnový podpis dohody o spolupráci mezi Cchinvali a Moskvou, na jejímž základě mohou občané jedné země zastávat státní funkce na území druhé země.
Šéf Kremlu Putin v sobotu podle Reuters Kambolovovi pogratuloval a ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že výsledek voleb „dokládá širokou touhu jihoosetské společnosti po vnitropolitické stabilitě a všestranném rozvoji vztahů s Ruskou federací“.
Podle Gruzie bylo páteční hlasování v rozporu se základními normami i zásadami mezinárodního práva. Uspořádání takzvaných voleb na okupovaném gruzínském území za faktické kontroly ze strany Ruska a bez možnosti návratu uprchlíků domů je nezákonné, uvedla podle webu Civil diplomacie v Tbilisi. Rusko podle ní také zřídilo volební místnosti v gruzínských separatistických regionech pro současné třídenní volby do ruské Dumy, což označila za další projev ruské politiky směřující k „faktické anexi gruzínských regionů“.
Páteční hlasování v Jižní Osetii neuznává ani EU, která výsledek označila za neplatný. „Evropská unie důrazně odsuzuje kroky podniknuté Moskvou s cílem dosadit ruského představitele do funkce de facto prezidenta okupovaného odštěpeneckého gruzínského regionu Jižní Osetie,“ uvedla EU v prohlášení, kde dále odsoudila zmíněnou květnovou dohodu o spolupráci a pokračující ruské snahy o upevnění kontroly nad Jižní Osetií. Hlasování podle webu Civil neuznala ani Británie nebo Norsko.
Zhruba padesátitisícová Jižní Osetie je podle Reuters silně závislá na dovozu potravin, vybavení a energií z Ruska, přičemž sama disponuje jen minimálním průmyslem. Moskva financuje platy ve veřejném sektoru, důchody i rozsáhlé infrastrukturní projekty a na území má vojenskou základnu, dodala agentura.
