Článek
„Vysoce postavení evropští představitelé se obávají, že by Rusko mohlo v příštích dvanácti měsících vycítit příležitost, protože ropný šok způsobený válkou s Íránem vytváří v Evropě další politické otřesy a posiluje krajně pravicové strany požadující návrat k nákupu ruské ropy a plynu a ukončení pomoci Ukrajině,“ píše WSJ.
Podotýká, že odstrašování Ruska západními zeměmi také oslabilo kvůli hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa, že z evropských zemí stáhne americké vojáky.
Obavy z rozšíření ruské války na Ukrajině do dalších zemí Evropy získávají na naléhavosti i kvůli stupňování výhrůžek ze strany Ruska. Moskva například v poslední době pohrozila bombardováním „center rozhodování“ v Lotyšsku s odůvodněním, že v pobaltské zemi mají zázemí ukrajinští operátoři dronů - což ovšem Riga odmítá.
V Litvě pak minulý týden zněly sirény leteckého poplachu a vláda se musela přesunout do bunkru poté, co se k jejímu vzdušnému prostoru z Běloruska přiblížily podezřelé ruské drony. Rusko také tento měsíc provedlo neohlášené jaderné cvičení zahrnující přesun hlavic do Běloruska.
Pobaltí a severské země v pozoru
Ruské ministerstvo obrany také zveřejnilo adresy firem v osmi evropských zemích, které údajně spolupracují s Ukrajinou na výrobě dronů, a varovalo před „nepředvídatelnými důsledky“ a „prudkou eskalací“, pokud nebude ukončena vojenská pomoc Kyjevu.
„Několik evropských představitelů odpovědných za národní bezpečnost varovalo, že by Rusko mohlo otestovat soudržnost Severoatlantické aliance útokem na některý z pobaltských států, na švédské či dánské ostrovy v Baltském moři nebo na alianční území v Arktidě,“ napsal WSJ. Scénář možného napadení švédského ostrova Gotland nedaleko ruské kaliningradské enklávy se ostatně nedávno nacvičoval za účasti švédských, ukrajinských a amerických vojáků. Cvičení ukázalo zásadní nepřipravenost Švédů na moderní dronovou válku, referovala poté média.
„Bezpečnostní prostředí v Evropě se za posledních 24 měsíců zhoršilo a vidíme větší ochotu ruské strany podstupovat vyšší operační rizika v hybridních operacích, včetně přechodu ke kinetickým prvkům. Jsme si vědomi toho, že se musíme soustředit na posilování schopnosti odstrašit Rusko a bránit se proti němu,“ uvedl v rozhovoru švédský ministr obrany Pål Jonson.