Článek
Na strach administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa z ruské odvety upozornili dva evropští diplomaté a jeden americký představitel server Politico.
Umístění střel Tomahawk, které měly být odstrašením právě proti Rusku, dojednal s Berlínem ještě kabinet amerického prezidenta Joea Bidena. Zrušení na poslední chvíli však koresponduje s Trumpovou politikou vůči evropským státům Severoatlantické aliance, které podle něj nedostatečně přispívají na společnou obranu.
Šéf Bílého domu už na konci dubna rozhodl o stažení přibližně pěti tisíc amerických vojáků z Německa, kde je i přesto stále největší kontingent amerických sil v celé Evropě.
Pentagon kromě ruské reakce na umístění Tomahawků trápí také zmenšující se zásoby amerických zbraní. Během konfliktu s Íránem USA spotřebovaly tisíce raket různých účelů, ať už Tomahawk, nebo protivzdušných střel Patriot. Podle květnového tvrzení ministra obrany Petea Hegsetha bude nahrazení použitých střel trvat údajně měsíce až roky.
„Američané toho momentálně nemají dost ani pro sebe,“ poznamenal v souvislosti s očekáváním zrušení dodávky raket německý kancléř Friedrich Merz už v květnu pro veřejnoprávní televizi Deutsche Welle.
V souvislosti s odchodem amerických vojsk portál RBC-Ukraine připomněl, že Rusko rozmístilo v Kaliningradské oblasti taktické rakety Iskander schopné nést jaderné hlavice a v Bělorusku rakety středního doletu Orešnik, které mohou během několika minut zasáhnout jakýkoli bod v Evropě.
Berlín proto hledá evropské alternativy, připouští však, že tyto mezery nebude možné zaplnit rychleji, než to umožní obranný průmysl. Německo se podílí na vývoji střel s dlouhým doletem v programu ELSA (European Long-Range Strike Approach), první rakety z něj budou dostupné až v průběhu třicátých let.
Řešením by mohla být spolupráce s Ukrajinou na vývoji a výrobě sebevražedných dronů s dlouhým doletem. Sice nejsou tak účinné jako střely s plochou dráhou letu, zato jsou výrazně levnější.
