Článek
Americké ministerstvo financí na svém webu oznámilo, že sankce cílí na vůdce organizace a její finanční představitele. Na jeho seznamu figuruje například jeden z vůdců Hamásu Mahmúd Zahar nebo Nasser Abú Šaríf, zástupce Palestinského islámského džihádu v Íránu a finanční šéf organizace. S Íránem podle amerického ministerstva jednal o finanční podpoře, dodávkách zbraní i výcviku bojovníků.
Na britský sankční seznam v úterý přibylo šest lidí. Mezi nimi je například Jahjá Sinvár, vůdce Hamásu, který byl podle zpráv izraelské armády z minulého týdne v Pásmu Gazy „izolován ve svém bunkru“, nebo Muhammad Dajf, který 7. října ohlásil krvavé útoky na Izrael a vyzval všechny Palestince a ozbrojence v sousedním Libanonu, aby se k útoku na židovský stát připojili.
Pozemní operace izraelské armády v Gaze
Sankce pro postižené znamenají zákaz cestování do USA i Británie, zmrazení veškerých majetků, které v zemích vlastní podílem větším než 50 procent, a v případě Spojených států postihy zakazují všem Američanům, lidem na jejich půdě i finančním institucím se sankcionovanými osobami provádět jakékoliv transakce.
Izraelská armáda prohledala úřadovnu bratra vůdce Hamásu
Spojené státy, Británie, ale i Evropská unie Hamás považují za teroristickou organizaci. Evropská unie však, na rozdíl USA nebo Japonska, na Hamás v reakci na jeho říjnový útok na židovský stát nové sankce neuvalila.
Portugalský ministr zahraničí Joao Gomes Cravinho například sankce označil za „diverzní taktiku“ vůči širší otázce státnosti Palestiny.
„Větší otázkou je vývoj na Blízkém východě, na kterém už Hamás nebude existovat. Toho ale nikdo nedocílí kombinací vojenských operací a sankcí. Musí to být výsledek dohody, která Palestincům zajistí vlastní stát uznaný mezinárodním společenstvím,“ citoval server Politico šéfa portugalské diplomacie.
Izraelci v Gaze obsadili ministerstva, parlament i centrálu policie
