Článek
Strategie na příkaz prezidenta Vladimira Putina vytvořilo Ředitelství pro přeshraniční spolupráci, které je součástí ruské prezidentské administrativy. Z jeho dílny je také dokument, podle nějž Kreml plánuje do roku 2030 začlenění Běloruska do unie s Ruskem.
Klíčovou otázkou pro Rusko v Pobaltí je omezit přítomnost Severoatlantické aliance a zároveň posílit v regionu ruský vliv včetně kulturního. Estonská tajná služba již dříve uvedla, že Moskva považuje pobaltské země za „nejslabší články“ NATO.
Svět je nemocný, jsme na pokraji světové války, láteří Medvěděv
Podle časopisu Newsweek žije v Estonsku asi 300 tisíc etnických Rusů, kteří tvoří asi 24 procent populace. V Lotyšsku jich je 471 tisíc, tedy čtvrtina obyvatelstva. Litva je domovem asi 140 tisíc etnických Rusů, což představuje pět procent populace.
Ruská strategie sází na vytvoření sdružení a organizací, které mohou skrytě prosazovat proruské narativy a šířit ruskou kulturu. Klíčové je podle dokumentů také zabránit demolici nebo přemísťování pomníků z dob sovětské 2. světové války.
Pro Estonsko také platí konkrétní rada, a to „spolupracovat s podnikateli, jimž se přes lukrativní kontrakty vysvětlí, že Rusko je připraveno otevřít svůj trh, pokud Tallinn změní svou zahraniční politiku tak, aby byla více promoskevská“.
Vydírání přes elektrickou síť
Podle stanice Expressen jeden ze strategických dokumentů naznačuje, že Rusko hodlá využít závislosti pobaltských států ne své elektrické síti s poukazem na to, že je může kdykoli odpojit. Newsweek v této souvislosti připomíná, že Estonsko, Lotyšsko a Litva na začátek roku 2026 připravují synchronizaci svých systémů se zeměmi EU.
Pro Litvu pak Kreml plánuje vytvořit „podmínky, za nichž bude tamní vedení nuceno uznat potenciální škody na národní bezpečnosti v důsledku rozšiřování vojenské přítomnosti NATO v regionu“. Důležité je podle uniklých dokumentů „zablokovat přítomnost alianční protivzdušné obrany a snížit počet a rozsah operačních a bojových cvičení v rámci NATO“.
Vojenský nátlak zesílí
Ruská taktika také počítá se zesílením vojenského nátlaku. „Cílem Ruska je přesvědčit mezinárodní společenství, že je připraveno na vojenskou konfrontaci, pokud nebudou vyslyšeny jeho požadavky,“ vysvětlil Darius Jauniškis, šéf litevské bezpečnostní služby.
Plány Ruska v Estonsku zmiňují „zadržování NATO“ a vytvoření ruské instituce v Rize, jež se „do roku 2025 stane centrem pro posílení pozice ruského jazyka, literatury a kultury obecně“. Ruština by se měla do roku 2030 stát úředním jazykem.
Estonsko a Lotyšsko přitom nedávno přijaly jazykové zákony, které nakonec vyústí v zákaz výuky ruského jazyka ve školkách a školách, připomíná Newsweek.
Rusko rozmístí jaderné zbraně v Bělorusku i přes nevoli Západu. Putin vše vysvětlil, řekl Peskov
