Článek
Obě delegace podle Umerova nyní pracují na možné podobě společného setkání obou prezidentů.
Šéf ruského vyjednávacího týmu Vladimir Medinskij řekl, že schůzku obou státníků iniciovala Ukrajina a Moskva žádost o ní „vzala na vědomí“.
O možné schůzce prezidentů se spekulovalo už v souvislosti s rozhovory v Turecku. Pár hodin poté, co ruský prezident navrhl přímé jednání ruské a ukrajinské strany v Istanbulu, vyzval v neděli večer Zelenskyj Putina k osobnímu jednání. Uvedl, že na něj bude v Turecku čekat, a také tam odcestoval. Putin nepřijel.
Zelenskyj obviňuje Rusko ze zdržovací taktiky. V pátek uvedl, že Ukrajina je připravena podniknout co nejrychlejší kroky k nastolení skutečného míru a že je důležité, aby svět zaujal silný postoj.
„Pokud Rusové odmítnou úplné a bezpodmínečné příměří a ukončení zabíjení, musí následovat tvrdé sankce. Tlak na Rusko musí být udržován, dokud nebude Rusko ochotno ukončit válku,“ napsal Zelenskyj na síti X.
„Náš vůdce nemá rád, když na něj někdo tlačí“
Tématu schůzky mezi Zelenským a Putinem se ještě před pátečním jednáním v Istanbulu věnoval web The Moscow Times. Napsal, že podle zdrojů blízkých Kremlu prý Putin nebude osobně jednat se Zelenským, dokud „veřejně nekapituluje“. Co přesně tím je míněno, není jasné.
Zdroj webu také podotkl, že všechna jednání ruské diplomacie na vysoké úrovni bývají už předem pečlivě naplánovaná. Osobní setkání s nejasným koncem tak zřejmě také z tohoto důvodu nepřichází v úvahu.
„Náš vůdce nemá rád, když na něj někdo tlačí. To je známá věc,“ poznamenal bývalý vysoký kremelský úředník.
Kreml dlouhodobě prezentuje Zelenského jako někoho, kdo není legitimním partnerem pro jednání. Podle stanovisek Moskvy může Putin podepsat potenciální mírovou dohodu pouze s novým ukrajinským prezidentem nebo s vedením ukrajinského parlamentu.
Zelenského funkční období sice technicky vypršelo v roce 2024, ale Ukrajina nemůže podle ústavy uspořádat prezidentské volby v době válečného stavu, který vyhlásila kvůli ruské invazi.
