Článek
Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev dorazí do Bílého domu v době, kdy se obě země pokoušejí odstranit trvající rozpory a přiblížit se k mírovému ukončení dlouhá léta trvajícího konfliktu. Naposledy se sešli 10. července, avšak bez výrazného posunu.
„Hodně lídrů se pokoušelo ukončit tu válku, ale neúspěšně, až do této chvíle, díky ´TRUMPOVI´,“ napsal šéf Bílého domu na své síti Truth Social. Dodal, že jeho administrativa je s oběma zeměmi v kontaktu již delší dobu. Kromě mírové dohody se ve Washingtonu chystá prezident podepsat s lídry obou republik ležících v ruské sféře vlivu separátní dohody o ekonomické spolupráci.
Americká televize CBS s odkazem na zdroje z administrativy informovala, že v rámci smlouvy získají USA práva na využívání 43kilometrového koridoru, kde má vzniknout takzvaná Trumpova silnice pro mezinárodní mír a prosperitu (TRIPP). Ta má podle zmíněných činitelů usnadnit přístup západních zemí do této oblasti.
Obě země se od března pokoušejí dohodnout na mírové smlouvě a ukončit spor trvající téměř čtyři desítky let. Podpisu dohody ale brání přetrvávající sporné body, které sahají od samotného vymezení hranic až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území.
Arménie a Ázerbájdžán, které v roce 1991 získaly rozpadem Sovětského svazu nezávislost, jsou ve sporu od konce 80. let, kdy se Náhorní Karabach – ázerbájdžánský region s převážně arménským obyvatelstvem – s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu. V roce 2023 Ázerbájdžán znovu získal Karabach, což vedlo k útěku asi 100 000 etnických Arménů do Arménie.
