Téměř polovina trestanců v německých věznicích jsou cizinci, potenciál agresivity sílí

Vyplývá to z údajů ministerstev spravedlnosti všech 16 spolkových zemí k letošnímu březnu, na které se odvolává deník Neue Osnabrücker Zeitung.

Vězně, kteří mají zahraniční a současně německé občanství, vykazuje statistika jako Němce. Znamená to, že podíl trestanců, respektive lidí ve vazbě s přistěhovaleckými kořeny, je ještě vyšší než zmíněných 45 procent.

Z regionálního hlediska existují velké rozdíly. Například v Bavorsku, Bádensku-Württembersku, Hesensku, Berlíně nebo Hamburku přesahuje kvóta cizinců ve věznicích 50 procent. Naproti tomu v Meklenbursku-Předním Pomořansku, Sasku-Anhaltsku nebo Durynsku jde zhruba o čtvrtinový podíl.

Asociace pracovníků vězeňské služby (BSBD) podle deníku Die Welt považuje tento vývoj za alarmující. „Kolegové sotva dokážou vězně resocializovat. Dostávají se k nim čím dál tím hůře, především kvůli jazykové bariéře,“ varoval šéf BSBD René Müller.

V nápravných zařízeních podle něj sílí potenciál agresivity a zvyšuje se také riziko vzniku subkultur. Radikalizují se zejména odsouzenci muslimského vyznání.

„Naléhavě potřebujeme více personálu, abychom mohli lépe sledovat situaci a oddělovat jednotlivé skupiny,“ požadoval Müller. Nemělo by podle něj platit, že někteří vězni páchají po propuštění ještě více zločinů než při nástupu trestu.

Mnoho věznic si navíc stěžuje, že nemá dostatečné prostory pro ubytování trestanců. „Jsou přeplněné,“ dodal Müller.

Informace o vysokém podílu cizinců ve věznicích přichází v době, kdy z předvolebních průzkumů opakovaně vychází jako nejsilnější opoziční protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Její preference se pohybují mezi 26 až 28 procenty, zatímco blok křesťanských stran CDU/CSU spolkového kancléře Friedricha Merze zaostává o tři až sedm procent.

Příliv migrantů do Německa zesílil po roce 2015 v důsledku eskalujících válečných konfliktů v Sýrii, Afghánistánu a Iráku, kritického zhoršení podmínek v uprchlických táborech na Blízkém východě a otevřené azylové politiky tehdejší německé vlády v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU).

Známý výrok Merkelové „Wir schaffen das“ („To zvládneme“) a vstřícná rétorika německé vlády zafungovaly pro mnoho lidí na cestě jako signál k odchodu do Spolkové republiky, kterou příchozí vnímali jako bezpečnou zemi s rozvinutou ekonomikou a štědrými sociálními dávkami. Merkelová později opakovaně prohlásila, že by na svém zmíněném výroku a azylové politice nic neměnila.