Zvrat: Jižní Koreu po desítkách let poprvé navštíví americká jaderná ponorka

Plánovaná návštěva americké jaderné ponorky v Jižní Koreji, kde zakotví, je klíčovým prvkem washingtonské deklarace, uvedla stanice CBS. Jejím cílem je odstrašit Severní Koreu, aby nezaútočila na svého jižního souseda, jak to udělala v roce 1950.

Jun Suk-jol navštívil USA v době rostoucího napětí na Korejském poloostrově, kdy Pchjongjang pokračuje v testech balistických raket a v půlce dubna oznámil, že otestoval novou mezikontinentální balistickou raketu na tuhé pohonné hmoty Hwasong-18. Tuhá paliva umožňují raketu odpálit okamžitě, u takto poháněných raket se nemusejí před startem plnit nádrže palivem.

Jižní Korea současně ujistila, že bude dál dodržovat dohodu o nešíření jaderných zbraní. Přispělo to ke zklidnění napětí, protože z Jižní Koreje zaznívaly hlasy, že k odstrašení Severní Koreje bude Soul potřebovat vyvinout vlastní jaderné zbraně. I Jun naznačoval tuto možnost.

Poslanec vládnoucí strany PPP Čchoj či-jung plány zdůvodňoval slovy: „Je iracionální si myslet, že by nás chránila jiná země. To je náš problém a naše odpovědnost.“

Jižní Korea o vlastní jadernou bombu usilovala už v sedmdesátých letech, ale pod tlakem USA byl program zastaven, Spojené státy tehdy pohrozily, že by v takovém případě Jižní Koreu nebránily.

Deklarace uvádí, že USA budou dále zesilovat viditelnou přítomnost svých strategických sil na Korejském poloostrově, „jak dokazuje nadcházející návštěva americké ponorky s jadernými balistickými raketami v Korejské republice“. Obě země dále rozšíří a prohloubí svou vojenskou spolupráci a zesílí svou strategii odstrašování.

Americký prezident Biden při té příležitosti v Růžové zahradě Bílého domu pohrozil Pchjongjangu: „Jaderný útok Severní Koreje na Spojené státy nebo jeho spojence či partnery povede ke konci režimu, který by ho provedl.“ Zdůraznil přitom, že se vojenská spolupráce ještě prohlubuje.

Jun vyzdvihl, že „udržitelný mír na Korejském poloostrově nenastane automaticky“. Dodal, že se obě země domluvily na okamžitých bilaterálních rozhovorech na úrovni hlav států v případě severokorejského jaderného útoku.

Podle zdrojů z Bílého domu se washingtonská deklarace připravovala měsíce. Biden a Jun se podle listu The Wall Street Journal poprvé setkali v loni v listopadu v Kambodži.

Za studené války v sedmdesátých letech americké jaderné ponorky často navštěvovaly jihokorejské přístavy, někdy i dvakrát až třikrát měsíčně, ale v roce 1991 Spojené státy deklarovaly, že z Korejského poloostrova všechny své jaderné zbraně stáhly.

Od té doby se však situace změnila. Severní Korea vyvíjela jaderné zbraně, což přiznala v říjnu 2002. V roce 2003 sdělila, že z Mezinárodní dohody o nešíření jaderných zbraní vystupuje. V roce 2005 oznámila, že vlastní jaderné zbraně, a o rok později provedla první jaderný test. V září 2016 provedla test vodíkové bomby. Další testy nenásledovaly po jednáních severokorejského předsedy Kim Čong-una s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na čas pozastavila i testy raket výměnou za pozastavení americko-korejských manévrů. Kroky k denuklearizaci Korejského poloostrova ale nijak nepostupovaly a KLDR se vrátila k testům raket.

Nebyl ani uzavřen mír, kterým by se ukončila korejská válka. Příměří trvá už 70 let.

Washingtonská deklarace je nepříjemná i pro Čínu, protože americké jaderné ponorky budou moci kotvit blíže čínskému území.