Článek
„Ulevilo se mi, že se podařilo nalézt všech 24 dívek. Nyní musíme nasadit ještě více sil ve zranitelných oblastech, abychom zabránili dalším podobným únosům,“ oznámila Tinubu.
Podle úřadů útok inspiroval další podobné ve státech Kwara a Niger, které jsou součástí západoafrické Nigérie.
V pondělí zajali ozbrojenci deset lidí ve vesnici Isapa na severu země. Před týdnem ve vedlejší obci unesli útočníci nejméně 35 věřících při mši. Jde za poslední dobu o největší útok, kdy neznámí ozbrojenci minulý týden unesli více než 300 žáků a učitelů z katolické školy. Z nich se přibližně 50 podařilo utéci, po zbytku místní bezpečnostní složky nadále pátrají.
Nigérie je podle AFP již přes deset let dějištěm hromadných únosů. V roce 2014 unesli ozbrojenci z džihádistické organizace Boko Haram 276 studentek ve městě Chibok ve státě Borno, přičemž většina dívek byla z křesťanské komunity. Od té doby země zaznamenala stovky dalších masových únosů, při nichž ozbrojené gangy útočí na civilní obyvatelstvo v nedostatečně střežených venkovských oblastech s cílem získat výkupné.
Trump hrozil vojenským zásahem
K situaci v Nigérii se na začátku měsíce vyjádřil americký prezident Donald Trump. Pohrozil vojenským zásahem v zemi, aby ukončil to, co označil za vraždy křesťanů páchané islamistickými teroristy. Podle agentury AP však pro útoky v Nigérii, která je nábožensky rozdělena téměř rovnoměrně mezi křesťany a muslimy, existují různé motivy.
Země už dlouho čelí nejistotě z různých stran, včetně skupiny Boko Haram, která se snaží prosadit svou radikální interpretaci islámského práva a zaměřuje se také na muslimy, které považuje za nedostatečně muslimské.
Její útoky si vyžádaly kolem 40 tisíc mrtvých, nejméně dva miliony vysídlených a jejich výsledkem je hluboká humanitární krize. Vedle působení Boko Haram se ale Nigérie potýká také se střety mezi farmáři a pastevci kvůli ubývajícím zdrojům, aktivitami separatistických skupin a etnickým napětím.
