V Německu žije byznys s oběťmi nacistů. Dopisy z koncentračních táborů se draží za pár set korun

„Pro ty, kteří byli pronásledováni nacisty a přeživší holokaustu, je tato aukce cynickým a bezostyšným podnikem, který vyvolává pobouření a úžas,“ řekl Christoph Hübner, místopředseda Mezinárodního výboru pro Osvětim.

Po protestech výboru i polských úřadů z webu německé aukční společnosti oznámení o prodeji dokumentů obětí druhé světové války zmizela, píše polská Gazeta Wyborcza.

Dopisy a dokumenty vězňů, ale i jejich nacistických mučitelů, jsou nicméně dál legitimně v prodeji.

Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski na platformě X napsal, že památka obětí holokaustu není komoditou a nemůže být předmětem obchodu. Dodal, že polská diplomacie vyžaduje návrat artefaktů do muzea tábora Osvětim, a sám o této záležitosti diskutoval se svým německým protějškem.

Sběratel, který postupně rozprodával dokumenty, neměl podle výboru tušení o tom, jak cenné informace má k dispozici a jak s nimi zachází.

Na podzim 2019 proběhla větší aukce dokumentů z tábora Gross-Rosen, kdy byly k prodeji také tisícovky dokumentů. Mezi nimi i dopisy, které nacisté nikdy rodinám mučených neodeslali. Odhalují slovy konkrétních obětí, jak fungovala v táboru pošta, komunikace s vězniteli, potravinové balíčky, ale i to, jak se zacházelo s chronicky nemocnými lidmi, například se schizofreniky nebo lidmi s epilepsií.

Evropské státy ve věci totalitních zločinů chrání právně památky, ne však údaje lidských obětí. Jednání aukční síně je tím pádem legální, nicméně mnozí se pozastavují nad etickou stránkou těchto prodejů.