Článek
Lidskoprávní úřad OSN ve zprávě shledal, že se státní kontrola nad životy Severokorejců v posledních deseti letech celkově zpřísnila, uvádí BBC. Úřady také díky technologickým pokrokům rozšířily sledování občanů. „Žádné jiné obyvatelstvo v dnešním světě nežije pod takovými omezeními,“ stojí ve zprávě.
Od roku 2015 bylo v Severní Koreji zavedeno nejméně šest nových zákonů, které rozšiřují užívání trestu smrti. Jedním z nich je právě i zákon, jenž smrtí trestá sledování a sdílení zahraničních médií, čímž se Kim Čong-un snaží potřít přístup občanů k informacím. Počet poprav kvůli porušení tohoto zákona pak začal stoupat v roce 2020. Konkrétně se jedná o veřejné popravy prováděné popravčí četou, které mají za cíl zastrašit ostatní Severokorejce.
Kang Kjur-i, která ze země utekla v roce 2023, uvedla, že byli takto popraveni tři její přátelé přistižení, že měli v držení jihokorejský mediální obsah. „Byl souzen spolu s drogovými zločinci. Tyto zločiny jsou nyní brány stejně,“ popsala uprchlice soud s jedním z nich.
Severokorejští uprchlíci přitom říkají, že když se Kim Čong-un v roce 2011 ujal vlády, očekávali, že se situace v zemi naopak zlepší. On sám občanům sliboval, že už si nebudou muset „utahovat opasky“. Přibližně před šesti lety se ale Kim odklonil od diplomacie orientované na Západ a USA a začal se mnohem více zaměřovat na vývoj zbraní. To vedlo k poklesu životní úrovně a oslabení lidských práv v zemi.
Téměř všichni uprchlíci říkají, že v Severní Koreji neměli dostatek jídla a tři pokrmy za den jsou považované za luxus. Situace se údajně ještě zhoršila během pandemie Covidu-19, kdy napříč zemí lidé umírali hlady. Ve stejné době vláda zpřísnila pohraniční kontroly a přikázala, aby pohraničníci lidi, kteří se pokusí překročit hranice, stříleli.
Všechna omezení svobod z posledních let mají podle jednoho ze severokorejských utečenců za cíl „ucpat lidem oči a uši“. „Je to forma kontroly s účelem eliminovat i ty nejmenší náznaky nespokojenosti nebo stížností,“ uvedl.
Zpráva lidskoprávního úřadu OSN také poznamenává, že se v Severní Koreji za poslední dekádu rozšířily nucené práce, na které jsou posíláni lidé z chudých rodin. Jedná se hlavně o fyzicky náročné práce ve stavebnictví nebo těžbě. Míra úmrtnosti na nucených pracích je vysoká, ale ti, které na ně vláda posílá, je často berou jako příležitost na zlepšení svého společenského postavení. Jejich úmrtí vláda oslavuje jako oběť pro Kima. V posledních letech úřady na nucené práce poslaly i tisíce sirotků a dětí z ulice.
