Článek
Po razantním omezování příspěvků USA může OSN zažít jednu z nejradikálnějších změn. Čína se snaží vyplnit vznikající vakuum zejména v Ženevě, řeklo listu Financial Times několik diplomatů. Čína navyšuje svou přítomnost, vytváří nové hlasovací koalice v OSN a v některých případech využívá finančních příspěvků, aby posílila své pozice ve městě, které se označuje kuchyní mezinárodní diplomacie. V Ženevě sídlí přes 450 mezinárodních organizací.
List připomíná, že se Peking už dlouho pokoušel posílit svůj vliv v Ženevě a skoro deset let rozšiřoval svou přítomnost v agenturách OSN, zejména těch spojených s rozvojem, technologiemi a technickými normami. Nyní Čína ucítila příležitost v celé organizaci. Svůj tlak na získání významnější pozice zahájila hned poté, co nová administrativa Donalda Trumpa začala vyvádět USA z OSN.
O uvolněný prostor soupeří Evropa
Vysoce postavený evropský diplomat řekl, že se Čína v reakci na Trumpovu často tvrdou zahraniční politiku i vůči spojencům USA staví do role „poctivého zprostředkovatele“. „Mají s sebou mnoho zemí v Africe a Indo-Pacifiku, to je spousta hlasů,“ upozornil. Čína k tomu používá Skupinu 77, kterou tvoří 133 zemí globálního Jihu. Mnohé z nich mají s Čínou silné obchodní vazby nebo dohody o infrastruktuře.
Vysoký západní představitel obeznámený s interními diskusemi ve Spojených národech uvedl, že Čína především „rozšiřuje svoje angažmá v institucích multilaterálního světového pořádku a využívá svého vlivu“.
Představitelé EU uvedli, že se proto snaží o užší spolupráci a o to zaujímat prostor uvolněný USA. „Otázkou pro nás Evropany je zaplnit tento prázdný prostor a nenechat ho Číňanům.“
Pomáhají finanční příspěvky
Je to ovšem těžké. Bývalý diplomat OSN žijící v Ženevě upozornil, že Čína působí v systému OSN mnohem sofistikovaněji: „Zdokonalila schopnost prosazovat rezoluce, dělat ústupky a dosahovat konsenzu. Proto je nyní v dobré pozici.“
Využívá toho nejen v Ženevě. V květnu a v červnu byli Číňané dosazeni jako místní koordinátoři, tedy nejvyšší představitelé OSN, v Botswaně a na Maledivách. Je tomu poprvé od roku 2020. Minulý týden se rozhodlo, že bude Číňan zaujímat i post zvláštního vyslance OSN pro Africký roh. „Lobbují tvrdě,“ komentoval to jeden představitel v Ženevě. OSN ale zdůrazňuje, že tito lidé slouží Spojeným národům, a ne státu, jehož jsou občany.
Navíc se stává Čína stále důležitějším přispěvatelem do rozpočtu OSN. Pokrývá 15 procent jejího rozpočtu, zatímco USA pokrývaly 22 procent. Co do počtu lidí tomu ale čínské zastoupení neodpovídalo. Podle studie z kalifornské univerzity a univerzity Macquarie má Čína v orgánech OSN necelých 1600 lidí, zatímco USA přes 5000.
Čína prosazuje reformu OSN
Čína je velmi aktivní v iniciativě UN80, jejímž záměrem je sloučit některé odbory a zefektivnit činnost Spojených národů. Profesor Pekingské univerzity Lu Siao-jü, který byl poradcem v OSN, řekl, že Čína podporuje „nutné a spravedlivé reformy“ v iniciativě UN80. Zdůraznil, že Čína usiluje „o silnější zastoupení globálního Jihu, o respekt k národní suverenitě a multilaterální řád“.
„V rámci možnosti spojit v UN80 rozvojové agentury, má Čína dobrou pozici, aby rozšířila svůj vliv v oblasti mezinárodního rozvoje,“ upřímně přiznal profesor a zmínil, že Čína je druhým největším přispěvatelem do mírových sborů, takže by tam měla mít významnější zastoupení. Peking přesto popírá, že by chtěl zneužít reforem UN80 pro získání výhod, uvedlo v pondělí čínské ministerstvo zahraničí.
Čína má podle západních diplomatů zájem především o pozice v Mezinárodní telekomunikační unii (ITU), která nastavuje standardy komunikace, a ve Světové zdravotnické organizaci (WHO), které slíbila 500 milionů dolarů v příštích pěti letech. Současně prosazuje reformy WHO.
Číně se také podařilo dosáhnout toho, že příští Světová konference radiokomunikací (WRC) se uskuteční v roce 2027 v Šanghaji. ITU sice nyní vede Američanka Doreen Bogdan-Martinová, která vystřídala Chou-lin Čaa. Ve vysokých pozicích jsou ale lidé blízcí Číně, zejména Afričané. Čína také prosazuje projekt digitální hedvábné stezky.
