Článek
Cestu do Karabachu zablokovalo 13. prosince několik stovek Ázerbájdžánců, kteří se označují za ekologické aktivisty. Tvrdí, že protestují proti „nezákonnému drancování přírodních zdrojů Ázerbájdžánu Armény“.
„Otevřete životně důležitou cestu,“ stálo na jedné z cedulí na nedělní demonstraci. „Sebeurčení“, žádal jiný nápis. Nad davem vlály také četné vlajky Náhorního Karabachu, akce se účastnili i přední místní politici.
Jerevan obviňuje Baku, že chce vyvolat „humanitární krizi“, což Ázerbájdžán odmítá a ujišťuje, že po této trase je stále možné cestovat. Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení naopak odsoudilo „destruktivní aktivity“ Arménie, které „neslouží k obnovení míru v regionu“.
Kdo vydělává na válce? Tyto země díky konfliktu na Ukrajině posilují
„Již 14 dní se do Náhorního Karabachu nedostávají potraviny, léky, pohonné hmoty ani jiné životně důležité produkty,“ uvedla Mary Asatryanová z kanceláře místního zmocněnce pro lidská práva. Baku podle ní zorganizovalo „úmyslnou blokádu 120 000 lidí“ a páchá tím „zločiny proti lidskosti“.
V pátek francouzský prezident Emmanuel Macron telefonoval se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem. Apeloval na respektování příměří z listopadu 2020 a uvolnění dopravy přes Lačinský koridor, uvedl v prohlášení Elysejský palác.
Arménie a Ázerbájdžán už desítky let vedou spor o Náhorní Karabach, horskou enklávu, která je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale fakticky ji ovládají místní Arméni podporovaní Jerevanem. Předloni spor přerostl ve válku, v jejímž výsledku Ázerbájdžán získal kontrolu nad částí tohoto území a přilehlými okresy, které do té doby ovládali Arméni. Boje si vyžádaly životy asi 6700 lidí. Letos v září se mezi Arménií a Ázerbájdžánem rozhořely nové boje, v nichž dohromady padlo přes 200 vojáků. Z porušování příměří a rozpoutání přestřelek se vzájemně obviňují obě strany.
Arménie se odklání od Moskvy. Chce Macrona jako moderátora jednání s Ázerbájdžánem
