Článek
Zatímco politici v Tchaj-peji diskutují o pravděpodobnosti ozbrojeného střetu s Čínou, která Tchaj-wan považuje za svou provincii, a o možnostech posílení obrany Tchaj-wanu, představitelé na souostroví Ťin-men probírají kontroverzní plán výstavby mostu, jenž by ostrovy spojil s čínským Sia-menem.
„Naše kultura a historie jsou velmi propojené. Obyvatelé Ťin-menu nevnímají Čínu jako hrozbu,“ říká Čou Siao-jün, kandidující do místního zastupitelstva za Tchajwanskou lidovou stranu (TPP), na kterého odkazuje britský list.
Strana TPP, založená v roce 2019, prosazuje podobně jako Kuomintang posílení kulturních a hospodářských styků přes Tchajwanský průliv.
Ekonomika souostroví Ťin-men je značně závislá na turistickém ruchu. Polovina turistů, kteří sem přijížděli do roku 2019, pocházela z Číny. V roce 2019 ale Čína vzhledem k rostoucímu napětí mezi oběma stranami cesty individuálních turistů na Tchaj-wan zakázala. Následující rok Tchaj-wan, s odkazem na opatření proti šíření covidu-19, zakázal i čínské skupinové zájezdy. Oba zákazy zůstávají až na výjimky dál v platnosti.
„Není možné představit si budoucí prosperitu Ťin-menu bez zapojení Číny,“ říká profesor čínských studií na Harvardově univerzitě Michael Szonyi, který napsal o tomto tchajwanském souostroví knihu.
„Před rokem 1949 Ťin-men patřil k (čínské) provincii Fu-ťien,“ připomíná představitel místní pobočky Tchajwanské lidové strany Wu Ťia-ťiang. „Po roce 1949 jsme se stali válečným ostrovem a ztratili jsme výhody, které přinášelo obchodování s Čínou,“ dodává.
Wu patří ke koalici více stran, která usiluje o vybudování „mírového mostu“, jenž by spojil Ťin-men s Čínou. Tato myšlenka je součástí širšího návrhu na proměnu souostroví v demilitarizovanou zónu.
V současné době je na Ťin-menu rozmístěno asi 3000 tchajwanských vojáků; stoupenci demilitarizace se domnívají, že by jejich návrh pomohl zmírnit napětí s Čínou a zároveň by podpořil hospodářství oblasti. Místní obyvatelé si stěžují, že léky a další produkty jsou na ostrovech drahé, částečně proto, že je složité je dovážet.
Kritici, včetně vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP), varují, že most by se mohl stát „trojským koněm“ ohrožujícím národní bezpečnost. „Mohl by se stát cestou, která přivede vlky do domečku,“ prohlásil loni poslanec za DPP Sü Č'-ťie.
Stoupenci výstavby mostu jsou přesvědčeni, že blízké vztahy s Čínou jsou pro Ťin-men nevyhnutelné. Zhruba 30 procent vody je na souostroví pumpováno z jezera Lung-chu v čínské provincii Fu-ťien potrubím, které začalo fungovat v roce 2018. V roce 2014 místní vláda na Ťin-menu podepsala s čínskou energetickou společností smlouvu o dodávkách zkapalněného zemního plynu a vedou se i diskuze o propojení energetické sítě souostroví s čínskou sítí.
Propojení souostroví Ťin-men s Čínou je patrné také na trajektovém terminálu. Dvanáct lodí denně přepravuje pasažéry do čínského města Sia-men, kam lidé cestují za obchodem či za rodinnými příslušníky. Před pandemií covidu-19 vyplouvalo takových lodí denně přes 30 a poptávka nyní daleko překračuje nabídku. Cestující se pravidelně tlačí u pokladen a čekají, zda se na poslední chvíli neuvolní na některém z trajektů místo.
Na Ťin-menu žije méně než 70 000 z 23 milionů obyvatel Tchaj-wanu. Někteří analytici se ale domnívají, že spojení souostroví Ťin-men s Čínou by mohlo být pro Peking cestou, jak krůček po krůčku převzít kontrolu nad Tchaj-wanem, aniž by to vyvolalo razantní reakci Spojených států. Ty v případě útoku Číny na Tchaj-wan nevylučují vojenský zásah.
Biden schválil vojenskou pomoc Tchaj-wanu za 7,5 miliardy
