Hlavní obsah

Peking krotí své vlčí diplomaty

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Během posledních let se čínská diplomacie odklonila od tradičního smířlivějšího stylu a v reakci na kritiku zvenčí vyostřila rétoriku. Nyní se vrací ke vstřícnějšímu tónu. Posledním důkazem změny je zdrženlivá reakce Pekingu na sestřelení jeho balonu ze strany USA.

Foto: Dado Ruvic, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Čína ujistila, že balon, který proletěl nad Spojenými státy, plnil meteorologické účely, zatímco Washington je přesvědčen, že byl špionážní.

„Skryjte svůj lesk a vyčkejte svého času,“ radil už před čtyřiceti lety Teng Siao-pchin, otec čínských reforem, diplomatům, jak se vyhýbat kontroverzím.

Větší sebevědomí a nezávislost, které od té doby Čína získala, vedly v roce 2013 k nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga a aktivnější roli Pekingu ve světě, a to i v reakci na sílící snahy USA zbrzdit čínský růst.

Čínský balon byl špionážní, zjistil americký letoun

Amerika

Zrodili se tak tzv. vlčí bojovníci, (někdy až příliš) rázní diplomaté, kteří se neostýchali oplácet kritiku ještě větší kritikou.

Zřejmě nejznámější tváří „smečky“ se stal Čao Li-ťien, mluvčí čínské diplomacie, který od roku 2020, kdy začal propagovat teorii, podle níž covid-19 pochází z americké vojenské základny Fort Detrick v Marylandu, získal na Twitteru bezmála dva miliony sledujících.

Peking si ale začal rychle uvědomovat nevýhody vlčí diplomacie: na jednu stranu sice obnažovala předpojatost a dvojí metr většiny západních vlád a médií ve vztahu k Číně, na druhou ovšem zhoršila mezinárodní obraz země ve světě.

Si tak už v květnu 2021 zdůraznil nutnost sundat nohu z plynu. „Je nezbytné získat na naši stranu většinu a neustále rozšiřovat kruh přátel (v řadách mezinárodního veřejného mínění),“ zdůraznil.

V tomto duchu Cchuej Tchien-kchaj, čínský exambasador v USA, posléze vyzval své kolegy, aby mysleli na zájmy země, a ne na to, „stát se internetovými celebritami“.

Jsme suverénní stát, voláme si, komu chceme, vzkazuje Fiala Číně

Domácí

Jedním z prvních důkazů změny strategie se v září 2021 stal odchod čínského velvyslance ve Švédsku Kuej Cchung-joua, kterého si tamní ministerstvo zahraničí kvůli jeho ostrým prohlášením v tisku muselo za dva roky povolat více než čtyřicetkrát.

Postupu na post v Austrálii se naopak dočkal Siao Čchien, bývalý velvyslanec v Indonésii, známý svým umírněným vystupováním.

A Cchueje ve Washing­tonu nahradil Čchin Kang, současný čínský ministr zahraničí, který, jak podotkl časopis Newsweek, je „pozoruhodně nezaujatý, především vzhledem k žalostnému stavu čínsko-amerických vztahů“.

Wu Chung-po, vyslanec čínské vlády pro evropské záležitosti, loni v květnu zástupcům evropských firem přiznal, že vlčí diplomacie byla chybou.

V lednu byl pak mluvčí Čao převelen na méně exponovaný post zástupce ředitele oddělení hranic a námořních záležitostí.

Na tahu jsou USA

Kromě vylepšení obrazu Číny ve světě je změna v přístupu čínské diplomacie dána i úsilím nezhoršit už tak pošramocené vztahy s USA, uklidnit své regio­nální sousedy, kteří kvůli obavám z často agresivního čínského vystupování posilují své vojenské vztahy s Washingtonem, a zbytečně nerozdmýchávat protičínské emoce na Tchaj-wanu před prezidentskými volbami v lednu 2024.

Zlepšení čínsko-amerických vztahů ale záleží na obou stranách. Jen příští léta napoví, jestli USA místo strategie zadržování, jejímž hlavním bodem je Tchaj-wan, začnou s Čínou spolupracovat.

Čína odmítla telefonát s USA

Svět

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám