Článek
„Neumím si představit nic lepšího, co by mě mohlo v životě potkat,” řekl Kang s pohledem upřeným na košík dárků - vitamínů, ponožek, spodního prádla, zubní pasty a medicíny proti kašli - připravený pro svého 62letého syna. To, že manželka, která zůstala v Severní Koreji, byla tehdy těhotná, se dozvěděl, až když v loňském roce požádal o zařazení do programu setkávání rodin, aby se mohl vidět se sestrou. Ta ale mezitím zemřela.
Ohrožená setkání
Tato setkání jsou nejvýznamnějším krokem ve vylepšení vzájemných vztahů rok poté, co Kim Čong-un hrozil Soulu jaderným úderem. KLDR běžně tato setkání používá jako páku k vyjednávání. Otázka ale je, zda se setkání uskuteční. Středeční jednání obou zemí na vysoké úrovni nepřineslo žádný pokrok. Podle jihokorejských činitelů citovaných agenturou AP za to může výzva KLDR k odkladu každoročního vojenského cvičení Jižní Koreje a USA, které KLDR vždy kritizuje a jehož zrušením podmiňuje zlepšení vztahů.
Delegace se podle zpravodajské stanice BBC setkaly na žádost severokorejské strany dvakrát. Nejprve dopoledne rozmlouvaly hodinu a půl, a pak odpoledne tři hodiny. Poté spolu mezi čtyřma očima hovořili pouze vedoucí delegací.
Podle prohlášení, které po jednáních vydalo jihokorejské ministerstvo pro sjednocení, zástupci Soulu dali severokorejské delegaci najevo, že hladký průběh setkání rodin je prvním krokem ke zlepšení vztahů mezi oběma korejskými státy.
Rozdělené rodiny nesmějí být rukojmími
Soul nechce, aby se stárnoucí žadatelé o setkání s příbuznými stali rukojmími vzájemných sporů obou zemí, které zůstávají ve válečném stavu. Korejci mají zakázáno komunikovat s příbuznými na opačné straně hranice, a tak žadatelé vědí, že tato návštěva může být patrně jejich jedinou šancí na kontakt se svými blízkými.
„Tihle lidé už nemohou moc dlouho čekat. Většina z nich je slabá a stará. V srdcích mají smutek z 60 let stýskání,” prohlásila koncem ledna jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje.
Od roku 1988 o setkání požádalo téměř 130 tisíc Jihokorejců. Zhruba 57 tisíc z nich mezitím zemřelo. Více než polovině zbylých je přes 80 let, uvedlo jihokorejské ministerstvo pro sjednocení.
Osmdesátiletá Ju Son-pi byla vybrána v dvoukolové loterii, aby se mohla setkat se sestrou a bratrem. Ju měla v losování větší šanci na úspěch, protože přednost mají ti, kdo žádají o kontakt s přímými příbuznými, před těmi, kdo chtějí vidět například své bratrance nebo neteře a sestřenice.
Při návštěvě činitele Červeného kříže, který jí přišel vysvětlit podrobnosti setkání, se rozplakala, když uslyšela jméno svého rodného města v KLDR. „Nevím, jestli své příbuzné vůbec poznám,” řekla a v prstech mnula brožurku s pokyny pro šestidenní setkání.