Článek
Ve zprávě předložené vládě švédské ozbrojené síly podle agentury Reuters uvedly, že chtějí zbraňové systémy s doletem až 2000 kilometrů, aby mohly cílit na vojenská zařízení a kritickou infrastrukturu „hluboko za nepřátelskými liniemi“.
„Zkušenosti z války na Ukrajině ukazují, že Rusko silně rozvíjí své schopnosti dlouhého doletu, a to jak s řízenými střelami, tak s balistickými raketami a bezpilotními letouny dlouhého doletu,“ řekl Jonson. „Potřebujeme vybudovat silnější odstrašující prostředek proti této hrozbě,“ vysvětlil ministr. Při této příležitosti také připomněl, že vzdálenost mezi švédskou metropolí a ruským hlavním městem je zhruba tisíc kilometrů.
Švédské letectvo si pro své stíhačky Saab JAS 39 Gripen, které má ve výzbroji také Česká republika, objednalo švédsko-německé střely Taurus s doletem asi 500 kilometrů. „Dalo by se uvažovat i o jiných systémech,“ řekl bez dalších podrobností Jonson.
Zpráva, kterou vládě předložila švédská armáda, se rovněž uvádí, že se očekává, že Rusko v příštích letech zvýší své vojenské schopnosti.
Válka na Ukrajině přivedla Švédy do NATO
„Švédsko potřebuje navýšit schopnost své protivzdušné obrany a zpravodajských služeb včetně dronů a špionážních satelitů,“ uvádí podle Reuters.
Stockholm přehodnotil svou dlouholetou neutralitu v reakci na bezpečnostní situaci po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Ruský vpád, který Moskva odůvodňovala mimo jiné snahou zabránit rozšiřování Severoatlantické aliance, nakonec rozšířil NATO o Švédsko i Finsko.
Jejich vstupem posílila strategická pozice NATO v regionu Baltského moře. Obě země také přinesly cenné zkušenosti v operacích v náročných přírodních podmínkách včetně arktických oblastí.
