Článek
Přesun španělských vojáků na hlavní základnu v Díváníji souvisí s plánovaným stažením španělského kontingentu, čítajícího 1300 mužů, z Iráku, o kterém rozhodla nová sociálnědemokratická vláda premiéra Josého Luise Zapatera.
Odchází také Norsko
Stažení jednotek potvrdil šéf norské diplomacie Jan Petersen. Reagoval tak na interview odvysílané o několik hodin dříve norskou televizí, v němž Powell naznačil, že nová rezoluce OSN by mohla Norsku umožnit ponechat svých 150 ženistů v Iráku i po vypršení jejich původního mandátu. Zároveň přímo vyzval Oslo, aby vojáky nestahovalo.
"Velmi dobře vím, proč o to Colin Powell žádá. Proto, že norští vojáci odvádějí dobrou práci a jsou stejně dobře motivovaní," řekl Petersen televizi. "Přesto se budeme držet původního záměru angažovat se v Iráku do léta".
Dodal, že toto rozhodnutí není protestem proti politice Bílého domu v Iráku. Norskému kontingentu, který působí v Brity kontrolované zóně jižního Iráku, automaticky vyprší mandát 30. června. Norská vláda už předtím opakovala, že misi neobnoví, protože se chce soustředit na jiné oblasti včetně Afghánistánu.
Dánský ministr obrany rezignoval
Dánský ministr Svend Aage Jensby (63), který zastával svůj post od listopadu 2001, minulý týden odstoupil z funkce. Stalo se tak několik dní poté, co poslanci zpochybnili jeho tvrzení, že dánské tajné služby poskytly přesné zprávy o zbraních hromadného ničení v Iráku.
Opoziční poslanci se při svých argumentech opírali o tvrzení někdejšího analytika dánské rozvědky, podle něhož dánský premiér Anders Fogh Rasmussen v listopadu 2002 vědomě lhal parlamentu, když hledal podporu pro koalici vedenou USA a rozhodnutou svrhnout Saddáma Husajna.
Premiér dostal několikrát na stůl informace zpravodajských služeb o tom, že v Iráku chemické, biologické a jaderné zbraně nejsou. Analytika pak propustili kvůli tomu, že se část tajných zpráv dostala do deníku Information. Dánsko podpořilo invazi do Iráku a vyslalo do ní 420 vojáků a ponorku.
