Hlavní obsah

Polsko: do konce roku opustíme vojensky Irák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

VARŠAVA

Polsko zvažuje stažení svých jednotek z Iráku. Nebude to prý náhlá operace a Varšava se o ní předem poradí s vládou amerického prezidenta George W. Bushe. Prohlásil to ve středu polský premiér Leszek Miller.

Foto: Ondřej Smolka, foto Jan Durina
Článek

Podobné úvahy ale záhy odmítl prezident Aleksander Kwašniewski, jenž stažení jednotek odmítl.

V Iráku nyní působí téměř dva a půl tisíce polských vojáků. Podle nejnovějších plánů by měli opustit okupovanou zemi do konce roku.

Miller pro deník The Irish Times přiznal, že k jejich stažení ho inspiroval postoj nového španělského premiéra José Luise Luis Rodrígueze Zapatera. Ten dnes dokonce stanovil datum, kdy odejde poslední příslušník španělské armády ze země: má se tak stát do konce května.

Spojené státy stahování mezinárodních jednotek z Iráku ostře odsoudily. Bush dokonce do Madridu Zapaterovi v úterý telefonoval a v pětiminutovém rozhovoru mimo jiné uvedl, že tento krok je "špatný a vyhovuje teroristů, nepřátelům svobody".

Vedle Španělska stažení vojáků už oznámily také Honduras a Nicaragua. Naopak posílit svůj kontingent působící kolem Mosulu chce nově Albánie.

Evropští vojáci v Iráku:

  • Velká Británie: 11 000
  • Itálie: 3 000
  • Polsko: 2350 - zvažuje stažení
  • Ukrajina: 1650
  • Španělsko: 1300 - opustí Irák do 31.5.
  • Nizozemsko: 1100
  • Dánsko: 496
  • Bulharsko: 470
  • Rumunsko: 400
  • Maďarsko: 300
  • Norsko: 150
  • Litva: 120
  • Slovensko: 105
  • Lotyšsko: 105
  • Česká republika: 80
  • Albánie: 70
  • Estonsko: 55
  • Makedonie: 28

V Iráku jen nyní 147 000 vojáků z jiných zemí 

Zdroj ČTK

Madrid a Varšava patřily, co se týče záležitostí Iráku, k nejvěrnějším vojenským a politickým spojencům USA.

Reklama

Související témata:

Související články

Španělé zřejmě stáhnou vojáky z Iráku

Jestliže loňská smrt sedmi pracovníků španělské výzvědné služby nebyla důvodem ke stažení asi 1300 španělských vojáků z Iráku, čtvrteční atentáty v Madridu...

Výběr článků

Načítám