Hlavní obsah

Slováci odkryjí první díl prezidentské tajenky

16. 3. 2019, 5:00 – Bratislava
Právo, Ivan Vilček

Kdo v červnu vystřídá slovenskou hlavu státu Andreje Kisku (56) v Prezidentském paláci? Bude to opět muž, nebo se funkce ujme poprvé žena? Jednodenní prezidentské volby se konají v sobotu od časného rána do pozdního večera. Očekává se, že lidé rozhodnou o dvou finalistech, z nichž si potom voliči vyberou za dva týdny, vítezství někoho v prvním kole je nepravděpodobné.

Foto: Martin Mikula, ČTK

Debata kandidátů na post slovenského prezidenta. Zleva Béla Bugár, Zuzana Čaputová, Štefan Harabin, Marian Kotleba a Maroš Šefčovič

Článek

Takřka 4,4 milionu voličů si bude vybírat ze 13 kandidátů, sám Kiska už se o druhý mandát neuchází. Volby se konají jen v jeden den a volební místnosti jsou otevřené od 7.00 do 22.00. To, že by někdo už v prvním kole získal přes 50 procent hlasů všech oprávněných voličů a vyhrál, se zdá málo pravděpodobné.

Průzkumy i politologové připisují největší šance uspět v prvním kole prezidentských voleb právničce Zuzaně Čaputové (45). Její preference vystřelily vzhůru koncem února po odstoupení kandidáta Roberta Mistríka (52). Oba totiž oslovovali podobné spektrum voličů.

Foto: Stringer, Reuters

Robert Mistrík oznamuje, že se vzdává prezidetské kandidatury a že podporuje Zuzanu Čaputovou (vlevo)

„Čaputová má téměř stoprocentní šance, že se dostane do druhého kola,“ řekl Právu politolog Grigorij Mesežnikov.

Místopředsedkyně mimoparlamentní strany Progresivní Slovensko se v kampani nedopustila chyby, zvolila nekonfrontační tón a snažila se oslovit co nejvíc voličů.

„Moc bych si přála, aby Slovensko mělo prezidentku. Budu volit paní Čaputovou,“ řekla studentka Kamila Kissová z Bratislavy.

Politolog Mesežnikov konstatoval, že o druhé postupové místo svedou boj Maroš Šefčovič (52) a Štefan Harabin (61). „Podle mě to Šefčovič dá. Harabin by měl šance v případě, pokud by z voleb odstoupil Marian Kotleba, a to se nestalo,“ dodal Mesežnikov.

Právnička, diplomat a právník
Zuzana Čaputová (45) je vzděláním právnička a zviditelnila se více než desetiletým úspěšným bojem proti skládce odpadu ve městě Pezinok.
Maroš Šefčovič (52) v posledním období byl místopředsedou EK pro energetickou unii. Je ženatý, má tři děti.
Štefan Harabin (61) zastával v první vládě premiéra Roberta Fica (2006–2010) post ministra spravedlnosti.

Šefčoviče podporuje nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie, ale to mu nebránilo, aby se vydával za konzervativního a křesťanského politika. „Byla za tím snaha oslovit voliče Harabina,“ zdůraznil Mesežnikov.

Šefčovič spojil kampaň s oslavou Mezinárodního dne žen, kterou v řadě slovenských měst organizoval Směr.

Fico spíš přítěží

Program moderoval expremiér Robert Fico (54) a hlavními hosty byli Šefčovič a jeho žena. Po loňských protestech a Ficově demisi se tato podpora může ukázat jako kontraproduktivní. Některá slovenská média tvrdí, že rozladění z Fica, Směru a jeho politiky přetrvává.

Podle sociologa Martina Slosiarika to může pomoci Harabinovi, který nacionálně konzervativně laděné voliče začal oslovovat s předstihem. Harabinovi pomáhá i to, že se prezentuje jako „domácí“ politik v kontrastu s eurokomisařem Šefčovičem. Kandidát Směru tomu přihrál i nešťastnou formulací, když v televizi Markíza opakovaně začínal větu slovy: „Přijel jsem na Slovensko, abych…“ Sám tak upozornil na fakt, že léta na Slovensku nežil.

Slovenští prezidenti
Michal Kováč (1993 - 1998)
Rudolf Schuster (1999 - 2004)
Ivan Gašparovič (2004 - 2014)
Andrej Kiska (2014 - 2019)

Reklama

Související témata:

Výběr článků