Článek
Válečné ztráty a sankce způsobily, že Rusové mohou nyní nasadit jen zhruba pět letounů včasné výstrahy A-50U, tvrdí OSINT kanál Cyber Boroshno. Po většinu války na Ukrajině Rusové zmíněné stroje spíše šetřili. „Nyní ale hlídkují téměř každou noc, aby detekovaly ukrajinské bezpilotní letouny operující v hlubokém ruském týlu,“ uvedl kanál.
Analytici podle kanálu prostudovali mezi 4. červnem a 2. srpnem více než 1600 zpráv. Na začátku tohoto období se jedinou skutečnou aktivitou stal opravený letoun s číslem Red 47, který se vracel do služby.
„To se změnilo 23. června, kdy jedno letadlo začalo hlídkovat nad ruskou Uljanovskou a Samarskou oblastí, většinou v noci,“ uvedli analytici. Později se přidávaly další stroje. „Najednou z toho bylo 60 bojových letů,“ sdělili s tím, že později se starty A-50U přesunuly hlouběji do ruského týlu, z Ivanova a Uljanovsku na letiště poblíž Permu, Orenburgu a Čeljabinsku.
„V noci na 7. července byly ve vzduchu čtyři najednou – to je téměř celá fotila berijevů, kterou Rusko má k dispozici,“ upřesnili. Ruská pozemní protivzdušná obrana se totiž potýká s problémy s odhalením ukrajinských střel a dronů dlouhého doletu. Palubní radary zmíněného letounu jí pomáhají s jejich včasným odhalením.
Funguje jako velitelské stanoviště
A-50U jako palubní velitelské stanoviště také skenuje oblohu na stovky kilometrů a navádí ruské stíhačky a rakety. Jako jediný v ruském arzenálu dokáže sledovat letadla a střely s plochou dráhou letu až na 700 kilometrů. Ukrajina sestřelila jeden tento letoun nad Azovským mořem 14. ledna 2024 a tvrdí, že zasáhla ještě druhý nad ruským Krasnodarským krajem 23. února 2024.
Rusko podle analytiků vstoupilo do války proti Ukrajině s méně než deseti těmito stroji v provozu a jediný závod v ruském Taganrogu, kde se udržují, utrpěl při ukrajinských útocích velké škody. Alternativou pro Rusy za současných sankcí by údajně mohl být jedině letoun včasné výstrahy čínské výroby.
Berijev A-50
Letoun Berijev A-50U „Šmel“ (česky čmelák, v kódu NATO „Mainstay“) je sovětský, respektive ruský stroj včasné výstrahy.
Jeho základem je drak nákladního letounu Iljušin Il-76.
První A-50U vzlétl v roce 1978, přičemž do služby vstoupil v roce 1984 a do roku 1992 bylo vyrobeno asi 40 kusů.
Radarový systém má schopnost sledovat 50 až 60 (ve vylepšeném provedení údajně až 150) cílů současně a navádět na 10 až 12 stíhacích letounů najednou.
Celková hmotnost radioelektronického komplexu je 20 tun.
Radiolokační stanice je schopná detekovat cíle ve velikosti stíhačky letící v malé výšce na pozadí Země do vzdálenosti 200 až 400 kilometrů, cíle ve velikosti stíhačky letící ve vysoké nadmořské výšce do vzdálenosti 300 až 600 kilometrů a hladinové cíle do vzdálenosti 400 kilometrů.
A-50U může letět maximální rychlostí 800 kilometrů za hodinu a dosáhnout výšky až 12 000 metrů. Hlídkování se obvykle provádí v nadmořské výšce 5 000 až 10 000 metrů.
