Článek
Německé bezpečnostní orgány evidují řadu podezření na sabotážní operace prováděné na objednávku ruského státu, i když ve většině případů není možné jednoznačně prokázat přímou ruskou účast.
„Spolupráce ruských státních orgánů s aktéry organizovaného zločinu se jeví jako pravděpodobná zejména při destabilizačních aktivitách, jako jsou sabotážní nebo vražedné operace,“ uvádí Der Spiegel s odvoláním na dosud nezveřejněnou zprávu německého ministerstva vnitra.
Rusko-eurasijský organizovaný zločin (REOC), do něhož patří gangy ze zemí bývalého Sovětského svazu, se podle ministerstva jen těžko může vymanit z kontroly Kremlu. „Výměnou za tolerování jejich aktivit ruskými státními orgány jsou tyto struktury nuceny v případě potřeby spolupracovat,“ uvedlo ministerstvo s tím, že vazby na REOC jsou i v Německu.
Podle německých úřadů Rusko od přelomu let 2023 a 2024 stále častěji využívalo takzvané „low-level agenty“, tedy osoby naverbované přes internet bez zpravodajského výcviku. Odborníci je někdy označují jako „jednorázové agenty“, protože Moskva zjevně počítá s jejich odhalením.
Němečtí politici i bezpečnostní experti dlouhodobě varují, že jde o součást širší hybridní strategie zaměřené na destabilizaci západních společností a oslabení důvěry v instituce.
Poslanec Zelených Marcel Emmerich označil propojení ruského státu a organizovaného zločinu za „vážnou hrozbu pro bezpečnost Německa“. Zároveň požaduje rozšíření pravomocí úřadu bojujícího s organizovaným zločinem.
Německé bezpečnostní orgány připisují Rusku řadu sabotážních akcí a dezinformačních kampaní. V létě 2019 například podle nich vrah jednající na příkaz Kremlu zastřelil v berlínském parku Kleiner Tiergarten gruzínského exulanta. V červenci 2024 zase na nákladním letišti v Lipsku vzplála zápalná bomba ukrytá v balíku společnosti DHL, údajně odeslaná na pokyn ruské rozvědky.
