Rusko přivádí Barentsovo moře na práh ekologické katastrofy

Přístav Severomorsk v Barentsově moři – na severu poblíž norských a finských hranic – je základnou Severní flotily ruského námořnictva. Od roku 2014, kdy Rusko poprvé napadlo východní Ukrajinu, posiluje stát v této oblasti vojenskou přítomnost. Město se totiž stalo hlavním administrativním centrem vojenských aktivit v Arktidě.

Na poloostrově Kola a na souostrovích v Barentsově moři vznikly desítky nových přistávacích ploch, bunkrů a vojenských základen. Rusko podél své severní hranice v průběhu posledních šesti let vybudovalo 475 vojenských objektů. Informuje o tom The Guardian.

Právě vody Barentsova moře přitom patří k biologicky nejrozmanitějším oblastem v Arktidě. Jsou domovem plejtváků, delfínů, tuleňů a mnoha dalších vzácných ryb. Poloostrov Kola je zase známý stády divokých sobů. Východní řeky bez přehrad jsou jedny z posledních, kde se stále tře losos obecný.

Vojenské aktivity vyvolávají obavy odborníků. Důsledky pro už tak křehké arktické ekosystémy by mohly být ničivé. Už jen teplé proudy z Atlantského oceánu přinášejí neskutečně mnoho odpadu.

Sovětské jaderné testy a ukládání radioaktivního odpadu v minulosti způsobily vysokou míru toxických vodních toků. Ty dodnes přispívají ke zvýšenému výskytu nemocí místních obyvatel.

Nejnovější vojenské aktivity představují především nárůst testování zbraní a námořního provozu. Odborníci se obávají rizik jaderných havárií v souvislosti s testováním ledoborců a ponorek s jaderným pohonem.

Jelikož v dubnu tohoto roku západní země pozastavily svou účast na Fóru pobřežní stráže a zároveň Finsko oficiálně vstoupilo do NATO, rozhodlo se Rusko podepsat dohodu o spolupráci s čínskou pobřežní flotilou.

To je pro systém v Barentském moři další hrozba. Ruská severní námořní cesta zkracuje dobu přepravy zboží mezi Evropou a Asií přibližně o polovinu. Zatím sice stále není kvůli ledu spolehlivá, ale potenciální frekventovanější provoz zvýší znečištění ropou z tankerů.

Zvýšení lodní dopravy znamená i vyšší koncentraci ozonu a dusičnanového aerosolu, které jsou nebezpečné pro lidské zdraví. Usazeniny dusíku a síry zase mohou zdevastovat mořské ekosystémy.

Bez přístupu k norským technologiím a investicím Rusko sice pozastavilo těžbu ropy v Barentsově moři, zaměřilo se ale na povrchové doly v Murmanské oblasti na poloostrově Kola. Oblast je stěžejní pro těžbu nerostných surovin, jako je lithium, které se používá například do baterií elektromobilů.

Mnohé z dolů se budou nacházet na území původních Sámů (v češtině také známí jako Laponci). „O dodržování mezinárodního práva a koordinaci s původními obyvateli nemůže být ani řeč. Zranitelná severská příroda je ničena – a nelze ji obnovit,“ řekl The Guardian ruský laponský aktivista v exilu Andrej Danilov.

Podle jeho slov se také oblasti, dříve chráněné jako přírodní rezervace, otevírají podnikatelům a jejich komerčním záměrům. Tak tomu je například s jezerem Seydozero, které je posvátným místem domorodých kmenů.

Nejedná se jen o problémy s těžbou a lodní dopravou, ale také o ochranu konkrétních živočišných druhů. Rusko v posledních měsících začalo intenzivně financovat chov lososů v Atlantiku, nedaleko důležitých míst tření. Nekoordinované velké chovy lososů mohou rozšířit nemoci a parazity nebo narušit celkový ekosystém.

V posledních letech bylo klíčem k úspěchu udržení vztahů mezi Ruskem a západními zeměmi, což dnes není možné. Ekologické organizace, jako je Greenpeace nebo Světový fond na ochranu přírody (WWF), byly v Rusku pozastaveny společně s monitorováním arktického klimatu. Pro okolní svět bude také těžké se o ničení životního prostředí dozvědět.