Článek
Ze záznamu v databázi ruského ministerstva spravedlnosti vyplývá, že příslušné rozhodnutí přijala generální prokuratura už 1. prosince. Minulý týden pak o zařazení Deutsche Welle mezi „nežádoucí“ informoval výbor ruských poslanců vyšetřujících vnější vměšování do záležitostí Ruska, připomněla agentura Reuters.
Za nežádoucí označují ruské úřady ty organizace, které podle nich ohrožují národní bezpečnost Ruska. Většinou jde o „nežádoucí“ informování o ruské armádě či průběhu války na Ukrajině.
Ruským občanům, kteří s nimi spolupracují nebo je podporují finančně, hrozí až čtyři roky vězení. Vedoucí pracovníci organizací mohou být potrestáni šestiletým odnětím svobody.
Seznam nežádoucích vznikl po anexi Krymu
Seznam nežádoucích organizací ruské úřady vytvořily v roce 2015 po nelegální anexi ukrajinského poloostrova Krym a po vyhlášení západních protiruských sankcí. Na seznamu je řada exilových a nezávislých médií i mezinárodních organizací.
Z českých neziskovek je tam například Člověk v tísni nebo Prague Civil Society Centre (Centrum pro občanskou společnost), dále třeba mezinárodní protikorupční organizace Transparency International nebo americká rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF) se sídlem v Paříži každoročně zveřejňuje žebříček svobody médií. Rusko se v něm letos umístilo na 171. místě ze 180, za ním byl například Turkmenistán, Afghánistán, Írán nebo Severní Korea.
Letos v srpnu ruské ministerstvo spravedlnosti označilo za nežádoucí organizaci také RSF.
