Ruská armáda žádá tajnou službu o ochranu svých generálů, FSB se zdráhá

Vedení ruské armády požádalo FSB o ochranu svých generálů v souvislosti s množícími se atentáty na ně. Poslední z řady těchto incidentů se podle Fox News stal 9. června na moskevském předměstí Balašicha, kde výbušné zařízení umístěné pod BMW zabilo generála Damira Davydova, vysokého úředníka ministerstva obrany zodpovědného za dodávky raket a dělostřelecké munice ruským jednotkám na Ukrajině. Pozoruhodné je to, že k výbuchu došlo zhruba rok poté, co byl o 330 metrů dál zabit generál Jaroslav Moskalik, zástupce náčelníka hlavního operačního ředitelství ruského generálního štábu.

Podle stanice Fox News bylo od začátku ruské invaze na Ukrajinu potvrzeno zabití nejméně 15 ruských generálů. Někteří zemřeli daleko od Moskvy, blízko k bojišti. Pro další – jako Davydova a Moskalika – si přišla smrt sice také z rukou Ukrajinců, ale přímo v ulicích metropole, a těmto úmrtím by měla zvýšená ochrana z FSB zabránit. Tajná služba se ale k převzetí tohoto úkolu nemá.

„Mezi ruskými bezpečnostními institucemi existují vnitřní tření. Armáda chce, aby FSB garantovala fyzickou ochranu generálů, ale FSB je proti tomu,“ uvedl pro Fox News zdroj z evropské zpravodajské komunity.

Toto napětí má hluboké historické kořeny sahající až do sovětské éry, kdy bezpečnostní složky tradičně nedůvěřovaly armádě a ta jim splácela stejnou mincí. „Sahá to až do sovětských dob. Bezpečnostní složky nemají rády armádu a armáda nemá ráda bezpečnostní složky,“ poznamenal zmíněný zdroj.

Ruský prezident Vladimir Putin, který pochází z KGB, vybudoval svůj mocenský systém tak, aby bezpečnostní složky měly dominantní postavení nad ozbrojenými silami.

„Kreml totiž vnímá armádu jako potenciální hrozbu. Oblíbení generálové jsou považováni za nebezpečné, protože armáda má schopnost zpochybňovat politickou moc, jak ukázal případ kdysi téměř všemocného, ale nyní zesnulého vůdce žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina,“ popsal ruský opoziční aktivista Maxim Kac.

Prigožin původně patřil mezi Putinovy nejbližší spolupracovníky. V červnu 2023, po delším zpochybňování role ministerstva obrany ve válce na Ukrajině, ale vedl jednodenní ozbrojené povstání Wagnerovců a pochod na Moskvu. Nakonec však tažení na metropoli vzdal a přesně dva měsíce po neúspěšné vzpouře se s ním zřítilo soukromé letadlo. Havárii nepřežil.

Hlavní zdroj současného napětí je válka na Ukrajině – zvýšila význam armády, ale politické struktury v Moskvě stále zachází s generály jako s potenciální hrozbou. I během války, kdy se od armády očekává, že bude mít vliv, Putinův systém ji podle Fox News udržuje politicky slabou.

„Armáda se nepodílí na politickém rozhodování,“ vysvětlil Kac, „dostává finance, ale všechno jde na válku. Generálové jsou bohatí, ale ne jako ministři nebo lidé z FSB. Mezi elitami jsou ti nejchudší.“

Ruská generalita je navíc nejvíc stíhanou kategorií z bohatých Rusů. Většinou je to za korupci na základě informací tajných služeb, i když pravé důvody mohou být různé. Hlavně se nelíbí ti, kteří jsou příliš populární, ať už mezi vojáky, nebo civilisty.

Podle Kace tak FSB může být pro ruské generály větší hrozbou než ukrajinské ozbrojené síly. „Ukrajinská armáda ruského generála zabije jednou za čas. FSB je posílá do trestaneckých táborů mnohem častěji,“ poznamenal.