Putinova krtka v německé rozvědce před zatčením povýšili

Podle informací stanic WDR, NDR a listu Süddeutsche Zeitung ho krátce před zatčením převedli do oddělení BND, které má pod palcem bezpečnostní prověrky zaměstnanců.

Carsten L. měl být jmenován vedoucím oddělení „personální bezpečnosti“. Kvůli dovolené však na novou pozici nenastoupil. Personální bezpečnost zodpovídá v zahraniční výzvědné službě za citlivý úkol bezpečnostních prověrek pracovníků i uchazečů o zaměstnání.

Před povýšením působil na vysoké pozici v oddělení technického průzkumu. Experti tohoto oddělení denně procházejí tisíce zachycených hovorů, e-mailů nebo šifrované komunikace. „Na rozdíl od jiných západních služeb však používali také zastaralé metody odposlechu, které jim umožnily lépe zachytit například ruskou vojenskou komunikaci,“ podotkl časopis Der Spiegel. Díky tomu si technické oddělení BND vydobylo v zahraničí uznání a respekt.

Oddělení, které donedávna sídlilo v Bavorsku, tak dokázalo západním partnerům a ukrajinské armádě poskytovat klíčové informace o pohybu ruských vojsk nebo komunikaci. Díky tomu měl Carsten L. přístup k citlivým zpravodajským informacím od spřátelených zpravodajských služeb – americké NSA či britské Government Communications Headquarters (GCHQ). Podle vyšetřovatelů tyto informace mohly padnout i do rukou Ruska.

„Šéfy britské špionáže jeden z nejokázalejších skandálů s dvojitým agentem za poslední desetiletí rozzuřil. Mohl totiž vyzradit britské zpravodajské informace.“ cituje list The Daily Telegraph odborníka na německé tajné služby, který si přál zůstat v anonymitě. „Londýn je velice rozhořčen a nyní zvažuje, zda bude Berlínu nadále poskytovat své nejcitlivější informace,“ dodal zdroj.

Případ bude mít pravděpodobně „hluboké důsledky“ pro budoucí spolupráci mezi BND a dalšími západními špionážními agenturami, míní Erich Schmidt-Eenboom, autor několika knih o BND. „Úroveň jeho služebního postavení znamenala, že měl přístup k vysoce utajovaným partnerským informacím, zejména k informacím americké NSA,“ dodal Schmidt-Eenboom.

Vnitřní bezpečnost byla vždy hlavní slabinou německé špionáže, domnívá se Schmidt-Eenboom. Dodal, že jakmile agenty naverbovala, na jejich činnost dohlížela jen povrchně.

Parlamentní zdroj v Berlíně si přisadil tím, že BND navíc postrádá silný kontrašpionážní tým, který by pásl po ruských agentech.

Bezostyšná poprava čtyřicetiletého Gruzínce Zelimkhana Khangoshviliho, bývalého vojenského velitele v Čečensku, za bílého dne v berlínském parku v roce 2019, kterou má nejspíš na svědomí ruská špionážní služba GRU, bývá považována za obzvláště křiklavý příklad toho, jak se Rusko domnívá, že může nerušeně působit na německé půdě.

„Zatímco skandinávské státy, sousedé Ruska, si po studené válce udržovaly špičkové kontrašpionážní jednotky, Německo se na to vykašlalo,“ poukázal zdroj.

Činnost kontrarozvědné sekce BND de facto ustala v roce 2002, za kancléře Gerharda Schrödera, dlouholetého přítele ruského prezidenta Vladimira Putina a někdejšího šéfa dozorčí rady ruské ropné společnosti Rosněfť. Teprve po roce 2017 si německá zahraniční špionáž znovu začala hlídat možné ohrožení zevnitř. Jednotka má však stále jen několik desítek zaměstnanců, přestože se musí vypořádat s hrozbami od více státních aktérů, včetně Ruska, Číny a Vietnamu, dodal zdroj.