Hlavní obsah

Prokuratura žádá 45 let vězení pro kosovského exprezidenta Thaçiho

Pětačtyřicet let vězení pro bývalého kosovského prezidenta Hashima Thaçiho a další tři obviněné členy někdejší Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) žádá prokurátorka tribunálu pro válečné zločiny v Kosovu Kimberly Westová. Podle žalobkyně se z pozice vrcholných představitelů povstalecké skupiny podíleli na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti.

Foto: Rodrigo Reyes Marin, Reuters

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi

Článek

UÇK v 90. letech bojovala proti srbským silám za nezávislost Kosova na Bělehradu.

Podle obžaloby jsou Thaçi a další tři bývalí velitelé – Kadri Veseli, Rexhep Selimi a Jakup Krasniqi – zodpovědní za vraždy asi 100 civilistů. Členové povstalecké armády je spáchali mezi březnem 1998 a zářím 1999. Prokuratura již dříve uvedla, že obvinění nepodnikli žádné kroky, aby vraždám zabránili či aby potrestali pachatele, nebo se na zločinech sami přímo podíleli či k nim vydávali rozkazy.

„Obžalovaní spáchali zločiny proti jimi vnímaným protivníkům, aby získali kontrolu nad Kosovem,“ uvedla v pondělí podle agentury Reuters žalobkyně Westová.

Podle ní kromě sta vražd domnělých spolupracovníků srbských bezpečnostních složek, politických oponentů a také Romů byly stovky dalších lidí týrány v přibližně 50 detenčních táborech spravovaných kosovskoalbánskou UÇK. Většina těchto obětí byli podle prokuratury etničtí Albánci.

Thaçiho právníci zakládají obhajobu na argumentu, že exprezident v době války v Kosovu ani bezprostředně po ní neměl žádnou skutečnou moc nad UÇK a musel se podřizovat polním velitelům jednotlivých operačních zón.

Sedmapadesátiletý Thaçi byl politickým vůdcem UÇK. Po skončení války v roce 1999 se na dvě desetiletí stal jednou z hlavních postav politického života v Kosovu, přičemž zastával pozice premiéra i hlavy státu. Do Haagu byl převezen v roce 2020 krátce poté, co rezignoval na prezidentskou funkci. Soud v jeho případu začal v dubnu 2023.

Závěrečné řeči mají trvat do 18. února. Následně budou mít soudci 60 dní na vynesení rozsudku. Podle agentury Reuters by právní zástupci Thaçiho měli přednést své závěrečné řeči ve středu.

Tribunál pro Kosovo vznikl z mezinárodního tlaku

Zvláštní tribunál pro Kosovo byl po silném tlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015. Soudí bývalé velitele povstalecké UÇK, která bojovala za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo. Je součástí kosovského soudnictví, ale z bezpečnostních důvodů sídlí v nizozemském Haagu, kde dříve působil také Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Členy tribunálu jsou zahraniční soudci.

Navzdory těmto opatřením žalobci v pondělí uvedli, že proces provázelo „všudypřítomné klima zastrašování svědků“. Thaçi a další čtyři jiní obžalovaní čelí samostatnému procesu pro podezření z maření spravedlnosti, který má začít 27. února.

Válka v Kosovu si v letech 1998 až 1999 vyžádala na 13 000 mrtvých, většinou šlo o kosovské Albánce. Boje skončily po 78 dnech náletů NATO. Kosovo vyhlásilo samostatnost v roce 2008. Uznala ji asi polovina členských států OSN včetně Česka, nikoliv však Srbsko a jeho spojenci v Radě bezpečnosti OSN Rusko a Čína.

V Kosovu jsou příslušníci UÇK většinou společnosti považováni za hrdiny, kteří vedli legitimní odpor proti srbskému útlaku.

Výběr článků

Načítám