Článek
Rosselchoznadzor, ruská obdoba české Státní zemědělské a potravinářské inspekce, v prohlášení podle Kommersantu oznámil, že „omezení dovozu čerstvých rajčat, okurek, paprik, listové zeleniny a jahod pocházejících a dovážených z Arménie bude v platnosti, dokud nebude vyvinut vhodný algoritmus pro zajištění bezpečnosti přepravovaných produktů“.
Moskva v mezinárodním kontextu často využívá zmíněný úřad k prosazování geopolitických zájmů prostřednictvím ochranářských opatření a dovozních zákazů. To se týká i omezení dovozu zemědělské produkce z Arménie, které souvisí s arménským zájmem o Evropskou unii.
Moskva pohrozila Jerevanu důsledky, pokud Arménie do EU vstoupí. Malou „ochutnávku“ nyní připravila, aby projevila nevoli nad tím, že Jerevan bez ohledu na výhrůžky ve sbližování s Evropou pokračuje.
Rusové hrozí zastavením dodávek ropy a plynu
Kromě toho ruský ministr energetiky Sergej Civiljov v dopise pohrozil Arménii úplným zastavením dodávek zemního plynu, ropy a také surových diamantů.
Vztahy Jerevanu s Moskvou se vyostřují od roku 2023, kdy Ázerbájdžán sousedící s Arménií bleskovou vojenskou operací znovu ovládl Náhorní Karabach a navzdory přítomnosti ruských vojáků ukončil desítky let trvající vládu tamních arménských separatistů.
Arménie se také připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), což Moskva označila za nepřátelský krok. Soud vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z osobní odpovědnosti za únosy dětí z Ukrajiny.
Kromě toho se arménský premiér Nikol Pašinjan letos rozhodl, že se nezúčastní květnových oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce v Moskvě.
Jerevan navíc začátkem května hostil třicítku evropských lídrů a kanadského premiéra na summitu takzvaného Evropského politického společenství (EPC). Další den se v zemi uskutečnil vůbec první bilaterální summit EU–Arménie. Vedle množství dalších lídrů z Evropy se účastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či šéf NATO Mark Rutte.
