Článek
„Pokud AfD zvítězí, opustím Německo jako první. Už by to nebyla moje země. A obávám se, že už teď je pozdě,“ uvedla podle deníku Welt Prienová, jejíž prarodiče přežili holokaust.
Tvrdí, že je to prozatím její nejtěžší rozhodnutí. Zvažuje odchod do USA nebo Izraele.
Ministryně reaguje na agresi proti židovským občanům, která se v Německu v posledních měsících viditelně stupňuje. Objevují se antisemitské nápisy na ulicích, ve školách, v restauracích vývěsky o zákazu vstupu Židům. Jejich autoři tvrdí, že je k tomu vede postup Izraele v Pásmu Gazy, kde židovský stát bojuje proti teroristickému hnutí Hamás, což vede k mnoha civilním obětem.
„Německý stát už není schopný účinně chránit Židy před útoky,“ řekla ministryně. „Židé, kteří jsou na ulici rozpoznatelní podle jarmulky nebo jiných tradičních součástí oděvu, jsou diskriminovaní a napadaní. Mnozí z těch, co znám, chtějí Německo raději opustit,“ dodala.
Prienová se hlásí k židovskému původu, není ale věřící. Její působení v řadách Křesťanskodemokratické unie (CDU) může na první pohled působit paradoxně, ale v rámci strany existuje i Židovské fórum. Prienová je jeho předsedkyní. Její prarodiče přežili holokaust a ona v rozhovorech pro německá média otevřeně mluvila o tom, jaké stopy to zanechalo v její rodině.
Židovské fórum upozorňuje na antisemitské výroky členů strany AfD. Předseda durynské organizace Björn Höcke například o památníku holokaustu v centru Berlína veřejně prohlásil, že je ve skutečnosti „památníkem hanby“. Bývalý šéf strany Alexander Gauland, který se narodil v roce 1941, bagatelizoval éru nacismu jako pouhé „ptačí lejno“ v úspěšných německých dějinách.
Jednašedesátiletá Prienová je teprve druhým židovským členem vlády SRN od druhé světové války. Jejím předchůdcem byl Gerhard Jahn, který vedl resort spravedlnosti v letech 1969 až 1974.
Antisemitismus je negativní postoj, až nenávist vůči Židům či židovské víře (judaismu). Původ slova sahá do 19. století, poprvé jej nejspíše použil v roce 1860 židovský učenec Moritz Steinschneider ve slovním spojení antisemitské předsudky v souvislosti s myšlenkami francouzského filozofa Ernesta Renana o nadřazenosti árijské rasy nad semitskou.
Později se termín objevoval v německé nacionalistické literatuře a byl namířen výhradně proti lidem židovského původu či vyznání, ačkoliv zdánlivě odkazuje na Semity obecně. Termín Semité (odvozen od biblického Šéma) je označení pro národy hovořící semitským jazykem, tedy například hebrejsky či arabsky. Vzhledem k historickému vývoji pojmu antisemitismus, který se od počátku vztahoval výlučně k Židům, tak mohou být paradoxně za antisemity označeni i Arabové, byť jsou jazykově sami Semité.
