Článek
Respondenti uvádějí, že svou židovskou identitu skrývají, aby se ochránili před útoky a diskriminací.
„Zpráva ukazuje, jak moc antisemitismus formuje běžný každodenní život Židů. Jsou uráženi, je jim vyhrožováno, jsou diskriminováni a žijí ve stavu zvýšené ostražitosti. Na pracovišti se setkávají s nedůvěrou. Rodiče se obávají útoků na své děti ve školkách a školách nebo na cestě tam. Studenti hlásí ohrožující atmosféru na vysokých školách,“ uvedl komisař pro antidiskriminaci Fred Ataman.
Nechce, aby se obavy Židů zlehčovaly a nebraly vážně. Skutečností je, že v současné době nejsou izraelští státní příslušníci v Německu dostatečně chráněni před diskriminací kvůli mezeře v zákoně o rovném zacházení.
Studie připomíná, že Židé zažívají dvojí újmu. Nejen diskriminaci a vyloučení z různých sfér života, ale také relativizaci a reinterpretaci násilí, které se odehrálo při teroristickém útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
„Studie o dopadech 7. října na židovské a izraelské komunity v Německu vykresluje skličující obraz, ale Židy vůbec nepřekvapuje. Studie spíše potvrzuje zkušenosti s antisemitismem, kterému jsou Židé zde v Německu denně vystaveni od masakru teroristické organizace Hamás,“ uvedl Josef Schuster, předseda Ústřední rady Židů v Německu. Potvrzuje, že Židé, aby se ochránili, musí stále častěji skrývat svou vlastní identitu.
Ze všech stran
Protižidovské nálady se na příslušníky biblického národa snášejí v Německu ze všech stran. U krajní pravice je to rasistická tradice navazující na nacistickou minulost země, u krajní levice je to zase důsledek stereotypního antisemitského pojetí Žida jako bohatého vykořisťovatele chudých. V případně početné muslimské migrantské menšiny je to zažitá nenávist k Židům kvůli existenci Státu Izrael, kterou islámský svět vnímá jako své ponížení a obtížně se s ní smiřuje. Válka v Pásmu Gazy, kterou rozpoutal Hamás, a často tvrdý postup izraelské armády, tyto nálady opět přiživuje.
Německo za druhé světové války rozpoutalo bezprecedentní genocidu proti Židům, jichž během holokaustu zahynulo šest milionů, tedy dvě třetiny evropské a jedna třetina celosvětové židovské populace. Dodnes není na světě více Židů, než jich bylo před holokaustem. Přes rostoucí antisemitské tendence cítí značná část Němců i v současnosti břemeno odpovědnosti a na jakékoliv náznaky diskriminace Židů jsou citliví.
Antisemitismus je negativní postoj, až nenávist vůči Židům či židovské víře (judaismu). Původ slova sahá do 19. století, poprvé jej nejspíše použil v roce 1860 židovský učenec Moritz Steinschneider ve slovním spojení antisemitské předsudky v souvislosti s myšlenkami francouzského filozofa Ernesta Renana o nadřazenosti árijské rasy nad semitskou.
Později se termín objevoval v německé nacionalistické literatuře a byl namířen výhradně proti lidem židovského původu či vyznání, ačkoliv zdánlivě odkazuje na Semity obecně. Termín Semité (odvozen od biblického Šéma) je označení pro národy hovořící semitským jazykem, tedy například hebrejsky či arabsky. Vzhledem k historickému vývoji pojmu antisemitismus, který se od počátku vztahoval výlučně k Židům, tak mohou být paradoxně za antisemity označeni i Arabové, byť jsou jazykově sami Semité.
