Článek
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), což je civilní vnitřní zpravodajská služba Německa, v polovině ledna oznámil, že se rozhodl přezkoumat, zda AfD začít sledovat. Rozvědka už v několika spolkových zemích sleduje mládežnické organizace AfD a některé její politiky kvůli aktivitám, které by mohly jít proti svobodnému demokratickému řádu země. Stranu jako takovou ale zatím nesleduje.
V lednu BfV nicméně oznámila, že chce především na základě veřejných vyjádření členů AfD systematicky prozkoumat, nakolik se v uskupení dají vysledovat pravicově extremistické tendence. Zařadila ji tím do kategorie „případ ke zkoumání“, který předchází samotnému rozhodnutí o sledování.
Právě proti veřejnému označení strany jako „případ ke zkoumání“ se AfD u správního soudu bránila. Podle strany má označení stigmatizující charakter. Soud jí dal v úterý za pravdu. Úřad neměl o takovém kroku vůbec informovat.
Podle něj má zveřejnění kategorie, do které kontrarozvědka AfD zařadila, negativní vliv na veřejnosti. Rozhodnutí BfV informovat o začátku zkoumání strany bylo „protiprávní a také nepřiměřené“.
V AfD mluví o vítězství
I když se verdikt správního soudu netýkal přímo samotného rozhodnutí začít stranu zkoumat, přijali jej zástupci AfD podle agentury DPA jako vítězství na plné čáře.
„Postup Spolkového úřadu pro ochranu ústavy a obzvlášť jeho předsedy (Thomase) Haldenwanga byl politicky motivován a nebyl v souladu s principy právního státu,“ komentoval výsledek soudu Jörg Meuthen, šéf strany AfD.
AfD, která dosud výrazně těžila z kritiky migrační politiky kancléřky Angely Merkelové, má již zastoupení ve všech 16 zemských spolkových sněmech. V celoněmeckém parlamentu je třetí nejsilnější stranou - ve volbách v roce 2017 získala 12,6 procenta hlasů.
Z nejnovějšího průzkumu navíc vyplývá, že AfD roste stranická základna, která dosáhla hranice 33 600 straníků, což je o 6000 více než loni.
Svému sledování ze strany BfV chtěla strana zabránit. Obávala se mimo jiné, že by mohlo negativně působit na část voličů. AfD podle průzkumů mnozí volí z protestu a nikoli z přesvědčení, a pokud by strana byla sledovaná kontrarozvědkou, mohli by tito voliči svůj hlas dát někomu jinému.