Článek
Hlasovací místnosti se otevřely v 08:00 místního času (01:00 SEČ) a uzavřou se v 16:00 (09:00 SEČ). Sčítání hlasů začne hned poté a předběžné výsledky by měly být známy ještě dnes večer místního času.
Svůj hlas odevzdali tři kandidáti na prezidenta – současný viceprezident William Laj z vládnoucí a k hlubším vztahům s pevninskou Čínou skeptické Demokratické pokrokové strany (DPP) a dva opoziční představitelé – Chou Jou-i z uskupení Kuomintang (Národní strana) a bývalý starosta Tchaj-peje Kche Wen-če z podstatně menší Tchajwanské lidové strany (TPP). Obě opoziční strany by hospodářské či kulturní vztahy s Čínou chtěly zlepšit.
„Běžte prosím volit, abyste ukázali vitalitu tchajwanské demokracie,“ vyzval voliče Laj, když odevzdával svůj hlas. Laj byl v době kampaně opakovaně terčem kritiky ze strany Pekingu, podle něhož by jeho zvolení představovalo vážné nebezpečí. Čínská armáda dokonce vydala prohlášení, že je připravena „potlačit jakékoliv snahy o nezávislost Tchaj-wanu v jakékoliv podobě“.
Republikánská kandidátka na prezidentku: Pokud padne Ukrajina, Čína zaútočí na Tchaj-wan
Podle kandidáta Kuomintangu je důležité, aby se země dokázala sjednotit po volební kampani, kterou podle něj doprovázel chaos. „Podporuji pragmatické vztahy s Čínou, obranu národní bezpečnosti a ochranu lidských práv,“ řekl Chou, kterého kritici označují za pročínského politika.
DPP, která je na Tchaj-wanu u moci od roku 2016, zastává názor, že jen lidé na Tchaj-wanu mohou rozhodnout o osudu ostrova. Jakékoliv snahy pevninské Číny ovlivňovat dění na ostrově odmítá.
Vedle vztahů s Čínou byl důležitým tématem v kampani také stav ekonomiky, která za loňský rok vykázala podle odhadů růst pouze o 1,4 procenta, píše agentura AP. Někteří voliči agentuře AFP řekli, že se možné konfrontace s Čínou příliš neobávají a volí podle toho, kdo bude schopen zaručit růst mezd či lepší dostupnost bydlení.
William Laj u voleb
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.
Peking vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu. Také proto na setkání mezi tchajwanskými politiky a zahraničními lídry reaguje podrážděně.
Nezávislost Tchaj-wanu v současné době uznává jen 13 zemí světa. Většinou jde o malé státy v Karibiku a Tichomoří.
Znovusjednocení Číny je historická nutnost, oznámil Si Ťin-pching
