Hlavní obsah

Na rakouskou armádu a infrastrukturu míří 100 000 hybridních útoků denně. Šéf generálního štábu viní Rusko

Na servery spojené s rakouskou armádou a kritickou infrastrukturou je vedeno nejméně 100 000 hybridních útoků denně. Prohlásil to podle listu Der Standard nový náčelník rakouského generálního štábu Harald Vodosek (62), který z útoků obvinil Rusko.

Foto: Profimedia.cz

Nový náčelník rakouského generálního štábu Harald Vodosek

Článek

„Současnou míru ohrožení Rakouska v souvislosti s hybridní válkou vedenou Moskvou považuji za střední až vysokou,“ prohlásil pro Der Standard Vodosek.

„Hybridní útoky na Rakousko jsou na denním pořádku. Na armádní servery a kritickou infrastrukturu, jako jsou poskytovatelé energií či zdravotnické služby, jich míří každý den na 100 000. A to je spodní hranice,“ poznamenal.

Pro tuto situaci má Vodosek jednoznačné vysvětlení. „Pokud agresor nedosáhne svého válečného cíle, útočí na ty, kteří podporují opačnou stranu. Odtud pramení série sabotážních útoků na země EU a NATO i nedávný incident s dronem na letišti v Lipsku,“ připomněl hybridní útoky, z nichž západní země viní Rusko a dávají je do souvislosti se západní podporou pro Ukrajinu, která se již pátým rokem brání ruské invazi.

Drony a kybernetické útoky

Rakouský náčelník generálního štábu zdůraznil, že největší hrozbu v současnosti představují drony a kybernetické útoky, které by mohly narušit dodávky elektřiny, plynu či vody.

„Kdyby město, jako je Vídeň, přišlo na týden či dva o dodávky elektřiny, následky by byly hodně nepříjemné,“ řekl Vodosek. „Navíc by nás mohly zasáhnout výpadky proudu v Německu, Itálii či dalších sousedních zemích,“ pokračoval ve výčtu nebezpečí. „Cílem toho všeho je destabilizace našich demokratických společností,“ uvedl.

Rakouská neutralita

Neutralita je ústavní princip, který Rakousko vyhlásilo v roce 1955 výměnou za odchod sovětských a spojeneckých vojsk a znovuzískání plné suverenity.

Ústavní zákon o trvalé neutralitě přijal rakouský parlament 26. října 1955. Rakousko se tak zavázalo nevstoupit do žádných vojenských aliancí a nepovolit zřízení cizích vojenských základen na svém území.

Po konci studené války a vstupu do Evropské unie (1995) se charakter rakouské neutrality zmírnil. Rakousko se účastní společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a spolupracuje s NATO v rámci programu Partnerství pro mír.

Neutralita přesto zůstává hluboce zakotvena v rakouské politické kultuře a národní identitě, přičemž těsná většina veřejnosti i politické reprezentace ji nadále odmítá opustit či usilovat o členství v NATO.

Výběr článků

Načítám