Článek
„Parlamentní volby v Arménii se konaly v atmosféře bezprecedentního tlaku na opozici a zasahování ze Západu, především z EU,“ uvedla podle agentury TASS Zacharovová.
„Strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana, která oznámila své vítězství, nejenže nezískala monopol na moc, ale ve srovnání s předchozími volbami její podpora výrazně poklesla,“ dodala.
V nedělních volbách získala Občanská smlouva 49,8 procenta hlasů, v roce 2021 měla skoro 54 procent.
Vztah Ruska s Arménií se bude podle mluvčí ruské diplomacie odvíjet „s ohledem na kroky arménského vedení“.
Zacharova uvedla, že Rusko má zájem o silnou a suverénní Arménii. „Moskva vždy měla a bude mít zájem o silnou a skutečně suverénní Arménii. Arménský lid je pro nás bratrský a přejeme jim mír a prosperitu. Současně však minulé volby jasně ukázaly, že arménská společnost je extrémně polarizovaná,“ tvrdila Zacharovová.
Druhá ve volbách skončila druhá s 23,3 procenta hlasů strana Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan.
Pašinjanova vláda od svého nástupu k moci v roce 2018 přibližuje Arménii k Evropské unii a Západu. Pašinjan po nynějším vítězství slíbil, že udrží kurz sbližování se Západem a zároveň bude rozvíjet vztahy s Ruskem.
Arménie bývala součástí Sovětského svazu a později spojencem Ruska. Na svém území hostí také ruskou vojenskou základnu. Vztahy mezi Jerevanem a Moskvou se v posledních letech vyostřují. V době před volbami Rusko zesílilo ekonomický tlak na Arménii a zakázalo dovoz různých jejích zemědělských a potravinářských produktů.
Loni Arménie přijala zákon, jenž deklaruje záměr usilovat o členství v Evropské unii. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno vzkázal Jerevanu, že se nemůže stát členem EU a zároveň zůstat v Ruskem vedeném ekonomickém uskupení Euroasijská hospodářská unie (EAHU). Podle Putina jde Arménie cestou Ukrajiny, která začala pokusem Kyjeva o vstup do EU. Proti Ukrajině Rusko od února 2022 vede otevřenou válku.
