Článek
Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany: Arménská aliance a Prosperující Arménie. V zemi s přibližně třemi miliony obyvatel dorazilo k urnám téměř 59 procent voličů.
Volby měly naznačit, zda bude Arménie pokračovat v prozápadní politice. Arménie bývala součástí Sovětského svazu a později spojencem Ruska, přičemž na svém území hostí také ruskou vojenskou základnu. Pašinjanova strana, která od svého nástupu k moci v roce 2018 přibližuje Arménii k Evropské unii a Západu.
Pašinjan označil vítězství ve volbách za historické s tím, že Arménii to „zajistí věčnost a rozvoj“. Slíbil, že udrží kurz sbližování se Západem a zároveň bude rozvíjet vztahy s Ruskem.
Silný výsledek by mu měl poskytnout také mandát k dokončení mírových jednání s Ázerbájdžánem, který s Arménií vede přerušované konflikty již od konce 80. let, a také k normalizaci vztahů s Tureckem, klíčovým spojencem Ázerbájdžánu.
Podle Pašinjanova hlavního oponenta, rusko-arménského miliardáře Samvela Karapetjana, jenž vede Silnou Arménii, byly volby ostudné a provázely je represe. Karapetjan uvedl, že desítky lidí z jeho volební kampaně byly zatčeny.
Vztahy Jerevanu a Moskvy se vyostřují zhruba od roku 2023. Arménie se v té době připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), což Moskva označila za nepřátelský krok. O rok později Jerevan prakticky zmrazil svou účast v Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), což je vojenský pakt některých postsovětských republik vedený Moskvou. Loni Arménie přijala zákon, jenž deklaruje záměr usilovat o členství v Evropské unii.
