Článek
Nové pobočky Ruských domů se otevřou v Arménii, Keni, Demokratické republice Kongo, Madagaskaru, Mali, Svatém Tomáši a Princově ostrově, Senegalu, Sierra Leone, Thajsku a Togu, informovala agentura TASS.
„Síť Ruských domů zahrnovala 25 poboček ve 22 zemích. Nyní se jejich počet zvýší o téměř 50 procent, o celých jedenáct,“ připomněla agentura. Nezmínila přitom, že Ruský dům v Berlíně musí Moskva naopak zavřít kvůli německé reakci na ruské zapojení do srpnového hybridního útoku na východoněmecké Lipsko/Halle. Pomlčela také o tom, že na Rossotrudničestvo a Čajku se vztahují protiruské sankce uvalené kvůli válce na Ukrajině.
Oficiálně jsou Ruské domy určeny k propagaci ruské kultury a jazyka. Ve skutečnosti jim ale jde především o prosazování ruské vize světa a v neposlední řadě často tvoří zázemí pro agenty ruských zpravodajských služeb operující v zahraničí. Mnohdy špionážní úkoly plní pod rouškou diplomatické imunity samotní vedoucí jednotlivých poboček.
Šéf chce hmatatelné výsledky
V této souvislosti zní Čajkovo vyjádření k otevření nových Ruských domů téměř zlověstně.
„Nejenže otevíráme nové partnerské Ruské domy – výrazně měníme samotný program. Zvyšujeme intenzitu naší práce a úroveň dohledu, a co je nejdůležitější, zavádíme systém hodnocení kvality,“ řekl. „Počítáme s větším zapojením našich partnerů a hmatatelnými výsledky – v propagaci ruského jazyka, ruského vzdělávání, vědy a kultury a v realizaci historických, mládežnických, humanitárních a dalších projektů,“ doplnil.
Ruský dům v Praze – oficiálně Ruské středisko vědy a kultury v Česku – stále funguje, a to navzdory dlouhodobé kritice a výzvám k jeho uzavření. Česká Bezpečnostní a informační služba (BIS) a bezpečnostní experti dům dlouhodobě spojují s činností ruských vlivových agentů a šířením propagandy: loni například ruské středisko zorganizovalo workshop pro gymnazisty ze Sedlčan, při němž mimo jiné nabízelo studium v Rusku.
Ruský dům v Praze.
