Článek
Opatření vstoupilo v platnost už 1. ledna 2026 na základě novely zákona o vojenské službě, přičemž veřejnost to do značné míry ani nezaregistrovala, napsal deník Berliner Zeitung.
Zmíněné ustanovení bylo v zákoně i dříve, ale s tím, že se vztahovalo jen na dvě krajní situace: vojenské napadení Spolkové republiky nebo zvýšenou vnější hrozbu. V obou případech musí existenci takového stavu potvrdit obě komory německého parlamentu - Spolkový sněm a Spolková rada.
Od letošního roku však platí opatření i pro dobu míru. „Nezáleží na tom, zda máte naplánovaný semestr v zahraničí, chcete pracovat v zahraničí nebo chystáte cestu s batohem kolem světa. Před tím vším je povinná návštěva kariérního centra Bundeswehru,“ vysvětlil deník Frankfurter Rundschau.
Příslušný odstavec zákona stanoví, že žadatel musí povolení získat a také, že neexistuje důvod k zamítnutí. V každém případě ale platí, že dotyčný musí žádost v kariérním centru armády podat. Stejná povinnost existuje i v případě, že někdo původně plánoval kratší pobyt za hranicemi a chce si jej prodloužit nad tři měsíce.
Frankfurter Rundschau dal opatření do souvislosti s válkou na Ukrajině, když svou zprávu uvedl větou, že od chvíle, kdy ruský prezident Vladimir Putin před čtyřmi lety zahájil agresivní válku proti sousední zemi, je „jasné, že doba domnělého míru v Evropě skončila“.
„Najednou se opět objevují bezpečnostní obavy, které nebyly vidět od konce studené války,“ napsal list. Na základě zpravodajství německých médií si změny všimla také ruská tisková agentura TASS.
Frankfurter Rundschau dále poznamenává, že není zcela jasné, jak se opatření bude uplatňovat v praxi, zvláště když většina mužů mladších 45 let o jeho existenci pravděpodobně ani neví.
Cílem je spolehlivý registr
Mluvčí ministerstva obrany řekla, že důvodem opatření je existence spolehlivého registru osob, na něž se vztahuje branná povinnost. „Musíme pro případ vzniku závažné situace vědět, kdo se dlouhodobě zdržuje v zahraničí,“ uvedla.
Nezodpovězena ale zůstává otázka, jaké důsledky hrozí těm mužům, kteří o souhlas s delším pobytem mimo Německo nepožádají, ať už vědomě či nevědomě.
V Německu byla povinná vojenská služba zrušena v roce 2011, nábor do Bundeswehru tak stále běží na základě dobrovolnosti. Branná povinnost ale nepřestala platit. Mladí muži se proto musí registrovat a vyplnit dotazník, ve kterém odpovídají na otázky týkající se fyzické kondice a připravenosti vstoupit do ozbrojených sil.
Spolková vláda v současnosti usiluje o zvýšení počtu příslušníků Bundeswehru ze současných 184 tisíc na 270 tisíc do roku 2035.
