Ministři zahraničí EU v Praze navrhnou výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky

„Tato myšlenka výcvikové mise je stará. Probírali jsme ji ještě před tím, než válka začala,“ uvedl Borrell. Doufá proto, že na úterním jednání jí ministři „dají zelenou“. Na setkání se bude také jednat o dalších dodávkách vojenského vybavení pro napadenou zemi.

Situace na Ukrajině je podle Borrella velmi špatná. Šéf unijní diplomacie připomněl bombardování civilistů či špatné zacházení s válečnými vězni.

Ministři obrany do Prahy přijeli v pondělí, hlavní část jednání je naplánována na úterní dopoledne a odpoledne. Klíčovým tématem, které bude prolínat celým setkáním, bude válka na Ukrajině a její dopady na bezpečnost členských zemí EU. Dále ministři projednají nedostatky v investicích EU do obrany. K zasedání se přes videotelefon připojí ukrajinský ministr Oleksij Reznikov.

Podle projektu Ukraine Support Tracker už od začátku konfliktu západní země poslaly Ukrajině pomoc v hodnotě 84,2 miliard eur (více než dva biliony korun).

Přední příčky co do počtu vojenské, humanitární nebo čistě finanční podpory obsazuje USA. Země Evropské unie jsou ale v těsném závěsu, v přepočtu na HDP nejvíce napadenou zemi podporuje Estonsko a Lotyšsko. Podle projektu celkově EU poslala v různých formách pomoci více než 12 miliard eur (asi 295 miliard korun).

Evropská unie postupovala jednotně v přijímání protiruských sankcí zaměřených na ruský vojenský i energetický průmysl, bankovní systém i oligarchy blízké ruskému prezidentovi Putinovi.

Rada EU, které Česko nyní předsedá, koncem července schválila dvě nová opatření v rámci Evropského mírového nástroje (EMN), jimiž cílí na podporu obranyschopnosti Ukrajiny a ochranu jejího obyvatelstva. Celkem už Rada EU v rámci EMN zaslala pomoc v hodnotě 2,5 miliardy eur (61,4 miliardy korun).

V úterý odpoledne začne v Praze také dvoudenní jednání ministrů zahraničí EU (tzv. Gymnich). Borrell mu bude také předsedat a se šéfy rezortů zahraničí EU proberou vztahy unie s Afrikou nebo změnu strategie vůči Rusku.

Její součástí je i zákaz víz ruským turistům, což v srpnu navrhovaly baltské státy sousedící s Ruskou federací. Borrell se ale k tomu staví odmítavě, podle něj dává smysl zacílit zákaz jen na ruské oligarchy.