Lidstvo už odčerpalo tolik podzemní vody, že to změnilo sklon Země, tvrdí vědci

Nadměrné využívání podzemních vod ovlivňuje nejen místo, odkud se čerpá, ale celou naši Zemi. Vědci zapojení do experimentu GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment) to prokázali pozorováním změny polohy severního a jižního pólu v letech 1993 až 2010. 

Severní a jižní geografický pól se obvykle posouvají o několik metrů ročně, což znamená, že rotační osa Země se posouvá přirozeně. Na tomto jevu se podílí mimo jiné počasí a oceánské proudy. Jedná se však o pomalé drifty, které mají na naši planetu jen malý vliv.

Schopnost vody měnit rotaci dokázali vědci už v roce 2016, nicméně doposud nezapočítávali vliv odčerpávání pozemní vody. V nové studii vědců model posunu zemské osy neseděl o 78,5 centimetru v daném období.

Odchylka zmizela právě teprve po započítání odčerpání 2150 gigatun podzemní vody. To je množství, které by zvedlo hladinu všech oceánů o 6 milimetrů.

Podzemní voda se zpočátku využívá především pro místní zemědělství nebo průmysl, ale po „použití“ se velká část z ní vypaří nebo odteče do řek a pak končí v oceánech.

Rotace Země závisí na rozložení její hmoty. Proto zvětšení hmotnosti na jedné straně (nebo její posunutí) způsobuje změnu sklonu, která se tím kompenzuje.

Vědci se domnívají, že ani změny způsobené využíváním podzemní vody s sebou nenesou velké riziko a nezpůsobí například změnu ročních období.

Surendra Adhikari, vědec z Jet Propulsion Laboratory, který se na studii nepodílel, nicméně poznamenal, že v geologickém časovém měřítku může mít polární drift vliv na klima.

„Zemský rotační pól se skutečně hodně mění,“ připomněl Ki-Weon Seo, geofyzik ze Soulské národní univerzity, který výzkum vedl.

Studie ale podle něj ukazuje, že „z příčin souvisejících s klimatem má na posun rotačního pólu největší vliv redistribuce podzemních vod“. Vědci navíc zjistili, že největší vliv na sklon planety má voda čerpaná z podzemních zásob ve středních zeměpisných šířkách.