Článek
Ještě předtím šéf palestinského parlamentu Kurája převzetí funkce připustil, ale žádal od mezinárodního společenství záruky, že bude možné pokračovat v mírovém procesu na Blízkém východě.
"Ještě premiérem nejsem. Chci vědět, jaké záruky dají Američané a jaké záruky a podporu dá Evropa. Nehodlám selhat. Chci vědět, zda je možné dosáhnout míru, či nikoli," řekl Kurája, jehož do čela kabinetu jednomyslně nominovala vedoucí palestinská grémia včetně Arafata. Prohlásil, že nebude mít smysl tvořit novou vládu, jestliže Izrael nezmění svou politiku vůči Palestincům a jejich předákovi Jásiru Arafatovi, a požadoval, aby se Izrael zavázal k uvolnění režimu pro Palestince v okupovaných oblastech.
Kurája se mezitím sešel v Ramalláhu s americkými a evropskými diplomaty, načež prohlásil, že tzv. cestovní mapa pro Blízký východ je nadále platná. Arafat přitom o ní před týdnem řekl, že jde o mrtvý dokument.
Izrael mu nevěří
Izrael se k nominaci Kuráji staví skepticky. "Jmenování abú Aláa (Kurájova přezdívka) do čela vlády neumožní nejmenší posun v mírovém procesu, dokud bude za nitky tahat Arafat. Arafat je nejzápornější osoba v oblasti a nese odpovědnost za pád vlády abú Mázina (Abbáse)," prohlásil izraelský ministr zahraničí Silvan Šalom, jenž si přeje vyhoštění Arafata.
Podle izraelského rozhlasu je úřad premiéra Ariela Šarona skeptický vůči tomu, že bude Kurájova vláda ochotna zničit infrastrukturu teroristických organizací. Izraelské vládní kruhy dávaly před Kurájou přednost jinému kandidátovi na funkci předsedy vlády, kterým byl dosavadní ministr financí Salám Fajad.
Evropská unie (EU) naproti tomu Kurájovu nominaci plně respektuje a podporuje. V Bruselu to oznámila mluvčí vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany. Kurája je podle ní člověk, který věří v mír s Izraelem a hodně pro něj udělal. "Proto bude mít veškerou podporu Evropské unie," prohlásila mluvčí Cristina Gallachová.
Kurája je považován za umírněného politika, který byl jedním z hlavních vyjednávačů při rozhovorech v norském Oslu, jež vedly k podpisu mírové dohody s Izraelem v září 1993.