Článek
Armáda uvedla, že muže zaznamenala u západní části demarkační linie. Sledovala jeho pohyb a pak ho zajala. Muž po zadržení uvedl, že je civilista.
Lidé přicházející z KLDR jsou většinou předáni jihokorejské tajné službě, která provede výslech.
V květnu jihokorejské úřady zachytily plavidlo se čtyřmi lidmi z KLDR na palubě. Do jihokorejských vod se dostalo nedopatřením a posádka dřevěné lodi vyjádřila přání vrátit se do Severní Koreje. Přes námořní hranici však z KLDR přeběhl člověk v loňském roce. Přechody přes pozemní hranice jsou podle agentury AFP vzácné.
Od vzniku autoritářského státu vedeného dynastií Kimů uprchlo ze země na 34.000 Severokorejců. Velká část lidí, kteří utekli ze Severní Koreje, tak učinila přes Čínu.
Vztahy obou Korejí se zhoršují od roku 2023. Pchjongjang loni v lednu vyzval ke změně ústavy tak, aby už jako cíl ve vztazích neobsahovala znovusjednocení s Jižní Koreou. V říjnu nechal vyhodit do povětří silnici poblíž Kesongu, která spojovala oba státy, a vyhloubit příkopy přetínající silnice a železnice. Severní Korea nakonec 17. října do ústavy zanesla, že považuje Jižní Koreu za nepřátelský stát.
Po nástupu nového jihokorejského prezidenta I Če-mjonga je podle pozorovatelů možné, že by obě Koreje mohly vést konzultace o repatriaci Severokorejců.
Prezident totiž ve svém inauguračním projevu slíbil mír na celém poloostrově prostřednictvím dialogu a spolupráce s KLDR. V předvolební kampani také zmiňoval, že by se chtěl setkat se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
