Japonské stíhačky vyprovodily jedenáct ruských a čínských letounů

Dva ruské turbovrtulové bombardéry Tupolev Tu-95 (v kódu NATO Bear) schopné nést jaderné zbraně letěly v úterý z Japonského moře jihovýchodním směrem do Východočínského moře, uvedlo podle agentury Reuters japonské ministerstvo obrany. Tam se poblíž japonské Okinawy setkaly se dvěma čínskými strategickými bombardéry H6 (v kódu NATO Badger) , které jsou schopné nést balistické rakety.

„Poté provedly společný dálkový let z Východočínského moře do Tichého oceánu u pobřeží Šikoku,“ sdělilo japonské ministerstvo.

K bombardérům se připojily čtyři čínské víceúčelové stíhačky J-16 (v kódu NATO Flanker N) 4,5 generace. Bombardéry se předtím pohybovaly „tam a zpět po trase mezi ostrovy Okinawa a Mijako“. Ruské tupolevy se potom vrátily zpět na sever do Japonského moře, zatímco čínské stíhačky letěly zpět směrem k Číně.

Japonské ministerstvo obrany také uvedlo, že letectvo země vycházejícího slunce zaznamenalo souběžnou aktivitu ruských vzdušných sil v Japonském moři. Zde se pohyboval ruský letoun včasné výstrahy Berijev A-50 (v kódu NATO Mainstay) a dvě stíhačky Suchoj Su-30 (v kódu NATO Flanker-C).

Japonsko podle resortu také zaznamenalo souběžnou aktivitu ruských vzdušných sil v Japonském moři, které se skládaly z jednoho letadla včasného varování A-50 a dvou stíhaček Su-30. Agentura Reuters s odvoláním na ruské zdroje uvedla, že společné přelety ruských a čínských letounů u Japonska trvaly celkem osm hodin.

„Společné operace Ruska a Číny byly zjevně zamýšleny jako demonstrace síly proti naší zemi, což je vážný důvod k obavám o naši národní bezpečnost,“ uvedl ve středu japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi. Neupřesnil, kolik ani jaké letouny se úterní akce zúčastnily. Japonsko má pro tyto účely k dispozici modernizované F-15 JSI Super Interceptor s novými radary, elektronikou i zbraňovými systémy a nové stíhačky páté generace F-35 Lightning, verzi A i B, která je schopna krátkého vzletu a vertikálního přistání, což jí umožňuje operovat z menších letadlových lodí a improvizovaných základen.

Jihokorejská agentura Jonhap v úterý informovala, že zmíněných jedenáct ruských a čínských strojů krátce proniklo také do jihokorejské identifikační zóny protivzdušné obrany.

Zvýšená rusko-čínská vojenská aktivita v blízkosti Japonska následuje po výrocích japonské premiérky Sanae Takaičiové z minulého měsíce. První ministerská předsedkyně v dějinách Japonska tehdy řekla, že čínský vojenský útok na Tchaj-wan by mohl představovat situaci ohrožující přežití Japonska, v níž by Tokio mohlo uplatnit právo na kolektivní sebeobranu podle zákona z roku 2015. To vyvolalo nevoli ze strany Pekingu a vedlo k výraznému ochlazení vzájemných vztahů.